Letos slaví Arakain 30 let. To je jedinečná příležitost vyzpovídat jediného zákládajícího člena, který doposud hraje v kapele a tím je kytarista Jirka Urban,který  poskytl pro pryncypall.cz autorizovaný rozhovor.

 

1.Arakain odehrál svůj první koncert v roce 1982 v Kulturním domě Cíl. Ten kulturní dům Eden – Klub Cíl Praha 10 existuje do dnes – když tak mě Jirko oprav. V Edenu slavil Arakain i 25. výročí.

Pamatuješ si ještě Jirko jaký byl tehdejší playlist kapely , kolik bylo cover verzí a kolik originál songů?

Klub Cíl v Praze 10 již neexistuje! Jednalo se o malý klub místního Svazu mládeže, který měl kapacitu cca 50 lidí. Naposledy tam vím o Bowlingu. Pětadvacáté výročí se symfonickým orchestrem jsme realizovali na zimním stadionu hokejové Slavie Praha v Edenu – to je trochu rozdíl!:-)

Playlist z památečního prvního koncertu si samozřejmě nepamatuju, ale tuším, že zazněly některé skladby, které je možno slyšet na retrospektivním „nultém“ albu Archeology z roku 2002.

2.Jak vznikl název Arakain? Kdysi se o tom dost mluvilo mezi fanoušky, že někdo z kapely si šel do drogérky koupit přípravek na filcky Nerakain a prodavačce řekl Arakain. Nerakain se jmenuje i jedna revivalová kapela z Valašska, která hraje songy od Arakainu.

Ano, název kapely opravdu vznikl zkomolením názvu onoho přípravku k hubení cizopasníků! Autorem je spoluzakládající člen a první bubeník Mirek Nedvěd.

O revivalové kapele víme, ale nikdy jsme se nesetkali, ani jsme je naživo neslyšeli.

3.Albová frekvence Arakainu je úctyhodná. Od roku 1990 patnáct řadovek. Už kdysi Tě Aleš Brichta nazval motorem kapely, předpokládám tedy, že autorem hudby jsi Ty. Jak Ti jde skládání?

V prvních letech jsme káru skládání táhli s Alešem sami. Po příchodu baskytaristy Zdeňka Kuba a posléze kytaristy Mirka Macha v roce 1986, je autorský tým tříčlenný, kdy Aleš se dál věnoval pouze textům. Skládání mi problémy nečiní a doufám, že budu ještě chvíli platným autorem? Kytaru mám v pracovně vedle stolu, a jakmile naskočí nápad a chuť to zpracovat, okamžitě nahrávám…

4.Pamatuješ si jak se dostala do kapely Lucie Bílá ? Ona s Arakainem jezdila každý koncert nebo jenom někdy? Já si ji pamatuji na 5. výročí Arakainu v Lucerně. Na tom koncertě jsem byl.

S Lucií jsem se seznámil u kamaráda, kde byla v podnájmu a říkala, že zpívá s tancovačkovou kapelou. Pak vydala svou první desku se spartakiádním hitem Neposlušné tenisky a nějaký čas jsme se neviděli. Jednou jsme po koncertě s Arakainem projížděli vesnicí, kde tato skupina vystupovala. Šli jsme se na ní samozřejmě podívat a ve veselém stavu jsme Lucku vyzvali, jestli by nechtěla zpívat s námi jako host. Asi proto, že jsme už začali být mezi rockovými fanoušky docela známí, tak souhlasila. Přišla na zkoušku a zůstala tři roky! Pokud se nemýlím, jezdila s námi všechny koncerty nebo v té době spíš „taneční zábavy“. Rozešli jsme se v roce 1987 v brněnském Rondu na jakémsi festivalu a pak už spolupracovali jen na všech výročních koncertech.

 

5. Co říkáš pirátským live nahrávkám, které se šířily za totáče? Měl to Arakain nějak pod kontrolou – který koncert se nahrává ? Tehdy ty live nahrávky měly i smysl, mnohdy je nahrávaly i šířily samotné kapely, které neměly ještě studiové nahrávky. Ta výše zmiňovaná Lucerna taky dodnes koluje na kazetách.

Za totáče to smysl mělo, protože jiný zdroj nahrávek neexistoval a natočit slušný demo představovalo poměrně náročné technické vybavení. Proto šíření nahraných koncertů byl dobrý způsob propagace kapely. Pod kontrolou jsme to většinou neměli, a vím, že mnohdy stačilo dát zvukaři „flašku“ a on ho napíchnul do pultu. Mnoho nahrávek ale vznikalo hlavně na přenosné kazeťáky jen tak, ze sálu.

6. Dnes to pirátství značně pokročilo, nepočítám už vypalování CD. Velkým fenoménem je You Tube. Na koncertech kde kdo filmuje na telefon a pak nekvalitní snímky dává na You Tube. Sleduješ jako autor kdo co dává od Tebe na You Tube? Klikáš pak na vlaječku – nahlásit jako nevhodné pro porušení mých autorských práv? Nebo Tě to nechává v klidu?

Jsem proti „poskytování“ oficiálních desek kapel na internetu ke stažení a následnému vypalování! Ať si kdo chce, co chce říká, je to prostě tzv. duševní vlastnictví autorů a jako takové není možné jej svévolně vzít bez toho, abych autorovi zaplatil. Protože autor měl k vytvoření svého dílka mnohdy nemalé náklady na pořízení (studio, grafika, vylisování) a proto musí své zboží nabízet jako jakýkoliv jiný výrobek za úplatu, aby mohl příště vyrobit jiný, další. Rohlík si v sámošce taky nemůžete vzít zadarmo že?:-)

Nahrávání koncertů „na telefon“ sice chápu jako něco „koukejte – já tam byl“, ale ta kvalita je většinou tak příšerná, že může velmi neobjektivně zkreslovat úroveň koncertu. To je škoda a proto tomu nijak zvlášť nefandím. Facebook moc neřeším, to je hlavně žrout času, ale když už tam kouknu, tak ze svého profilu takové nahrávky dávám pryč.

7.Pojďme k Dymytry, protože tam je zaseto Tvé muzikantské semínko. Hraje tam Tvůj syn Jiří. Sebevědomá kapela, která si zvolila zvláštní image v kostýmech a maskách svému stylu říká Psy core metal. Určitě jsi ho od mala vedl k muzice, radíš mu i dnes, třeba producentsky? S tou image by to šlo dotáhnout hodně vysoko.

Tak samozřejmě, že oba synové byly od kolébky uprostřed všeho dění v Arakainu!:-) Tomu se ani nemohli vyhnout! Štěpán byl velký talent na klavír, ale pak zvítězil sport. Jirka hrál na kytaru od puberty a první kapelu postavil s kamarádem ještě na konzervatoři. Samozřejmě, že po mně dědil nejdříve kytary, pak i aparatury nebo kytarové efekty. V tom to měl určitě snazší. Ale hudební výraz své kapely si vypěstoval sám, i když Arakainem určitě ovlivněný byl. Máš pravdu, že jejich image a pódiová prezentace je opravdu výjimečná a atraktivní, protože na tom stále pracují! Dnes jsem za ním zrovna byl ve studiu, kde s Dymytry natáčejí druhou velkou desku a musím říct, že to bude propracovaná a dokonalá thrashová záležitost. Radit mu nemusím, je už zkušený autor. Ale demáče si vzájemně konzultujeme a jako producenta a konzultanta už využívám spíš já jeho!:-)

8. A jsme u Kainu. Každý den tam hraje kapela, stíháš jim platit honoráře nebo jim dáváš to, co se vybere na vstupném? Co problémy s hlukem? Některé kluby skončily kvůli notorickým stěžovatelům na hluk.

Zápasíme s realitou současnosti jako každý jiný podnikatelský subjekt! Prostě nejsou peníze, lidi méně utrácejí, nájem v centru Prahy je neúměrně vysoký a my nemáme jinou variantu honorářů kapelám než peníze, které se vyberou na vstupném. Ale zase nám to přijde spravedlivé – kolik lidí přijde, kolik mají fanoušků, kteří jsou ochotni zaplatit vstupné (které je většinou nízké), tolik peněz si odnesou! My s Arakainem na tom nejsme jinak! To jenom naši „fotbalisti“ dostávají statisíce, i když ochozy zejí prázdnotou!:-)

S hlukem naštěstí problém nemáme – majitel domu bydlí sto kilometrů od Prahy a lidi, kteří v domě bydlí, jsou s klubem sami nějak spjati, chodí tam a s určitou hladinou hluku počítají a neřeší to.

9.Slayer je Tvoje oblíbená kapela , kolikrát si ji viděl hrát na živo?

Ano, Slayer patří mezi mé oblíbence! Mám rád jejich typické propracované kytarové riffy i neměnný Arayův vokál, který má své kouzlo a není to ještě „blití“ (to rád nemám). Jsem rád, že nestojí pouze na staré klasice, ale že i nové desky nesou typický rukopis a jsou stejně dobré! Nevím přesně, jestli v minulosti vícekrát, ale určitě na Ozzfestu na Strahově, pak v hale Sparty s Trivium a vloni v O2 Aréně jsem si je užil dokonale!

10. Když před 10. lety, po 20. letech v kapele odešel Aleš Brichta z Arakainu ,tak jsem měl určité obavy jak to půjde dál. Ale těch deset let dokázalo, že tato kapela pokud bude chtít hrát tak nezanikne . A to proto, že má silné autorské zázemí, dobrého zpěváka , instrumentalisty a především svoji historii a značku Arakain ,která u nás hodně znamená. Co by jsi Ty sám přál Arakainu do dalších let?

Zdraví. Ostatní už je jen na nás!

Za rozhovor děkuje Chico