www.PRYnCYPall.cz

SALAMANDRA

 PRYnCYPall.cz  si nemohl nechat ujít již dlouho plánovanou hudební akci v Hudebním klubu BARRÁK, kterou vlastně bylo společné vystoupení blízkých kapel z okolí AHARD, SALAMANDRA, společně ještě s poděbradskou kapelou RIMORTIS a samozřejmě se i pokusit nahlédnout poněkud do útrob dění našich kapel.
Ještě před samotným vystoupením jsem trochu mapoval situaci, neboť skok z folku rovnou do metalového dění v tom sálajícím horku je trochu šok a tak jsem se dozvěděl hned u vchodu, tedy jen tak mezi řečí s Hankou Šlachtovou, která hraje na klávesové nástroje právě v Salamandře, že tedy asi hlavní tahoun onoho večera si vydobyl své stálé místo na hlavním festivalu tohoto žánru Masters of Rock, který se koná každoročně ve Vizovicích, za což jsou moc to rádi. Co se rozhovorů týče, tak Hanka mne profesionálně odkázala slovy “ Tam si vem mlaďocha. „, na novice v kapele, sólového kytaristu Vaška Mocha, kterého zřejmě zkušeně chtěla mediálně zasvětit a samozřejmě také na kapelníka SALAMANDRY Pavla Slívu, se kterými jsem chvíli poté, co jsem v rozpálených dnech klubu Barrák v tom horkém sobotním dni, provedl krátká interwiev…

* * *
SALAMANDRA, Pavel Slíva, kytara, kapelník…

Pavel Slíva – SALAMANDRA

Tak Pavle pro začátek asi něco z historie skupiny SALAMANDRA ?
Pavel Slíva: Salamandra vlastně vznikla v roce 1998, prvním LP Twilight of Legends a v podstatě to znamená, že příští rok 2013 budeme mít 15 let, takže chystáme k tomu turné se všemi účinkujícími či lidmi, kteří kdy s námi hráli. Takže vlastně už fungujeme 15 let.
Kolik lidí se tak asi za těch 15 let vašeho působení v kapele vystřídalo?
Pavel Slíva: Ježíši (povzdechl si)… no tak z té původní sestavy tam už zůstal akorát jen bubeník. Jinak se nejdříve měnili klávesáci, asi dva a pak se to ustálilo na Hance, která hraje s námi už sedm nebo osm let. Už hodně dlouho. Krátce na to potom to byl zpěv. To pro změnu zase Libor Halamíček odešel a nahradil jej Ivan Borovský. Později jsme vlastně za baskytaristu Jardu Dufka vyměnili Pištu a teď taková ta poslední čerstvá výměna je, že před zhruba tak půl anebo třičtvrtě rokem proběhla na postu sólové kytary, kdy vlastně Karla Řepeckého nahradil Vašek Moch.
Když tedy dojde na nějakou tu kapelní obměnu, tak obvykle je to zásah pro kapelu, tak jak se s tím snažíte vypořádat?
Pavel Slíva: Tak ono při tom výběru, ve kterém tedy mám vždy poslední slovo, vybírám vždy pečlivě. Když tedy například vezmu konkrétně tu výměnu na postu kytaristy, tak jsme hledali hodně dlouho. Dokonce mohu i říct, že SALAMANDRA hrála jistou dobu pouze v jedné kytaře. Pravdou je, že  se ozývali a chodili kytaristi a byli mezi nimi i dobří, ale faktem je, že ten člověk musí být prostě pro kapelu přínos. Musí to prostě sednout a v podstatě to byla taková náhoda, že prostě přišel Vašek a byla to pecka. Samozřejmě, že kapelu to vždycky o něco změní, protože každý tam dává takové své rify, svůj pocit, cítění, ale musí to hlavně být, jak jsem již říkal, přínosem a nemělo by to být mínus, protože samozřejmě pokud je kapela již rozjetá a má i nějaké ty své staré věci, tak mám již nějakou celkovou představu o tom, jak by to mělo znít a musí to být prostě profesionální výkon, profesionální člověk. Nejde totiž pouze o to, že jen dobře hraje, ale také musí mít k tomu přístup a ono to i hodně času zabírá. Takže to by bylo asi tak  v kostce.
Co se týče koncertů, tak právě od Hanky jsem zjistil, že se již stáváte takovými stálými hosty na Master of Rock ve Vizovicích a nějaké další velkolepější akce či úspěchy za dobu působení kapely, které by jsi vyzdvihl?
Pavel Slíva: Tak určitě ano. Ve Vizovicích jsme letos již potřetí, v roce 2010 jsme tam dokonce pokřtili naše poslední album Time to Change a vloni jsme ještě hráli na MetalFestu v Plzni, tak je to zřejmě o tom, že asi šéf Pragokoncertu, kterým je Jirka Daron, je asi tak nějak s námi spokojený, takže za to jsme rádi. No a kdybych měl vypíchnout nějaké větší akce, tak samozřejmě v roce 2008 jsme vlastně v pražském Edenu dělali předkapelu na při vystoupení IRON MAIDEN a mezitím jsme samozřejmě hráli s UDO, dělali jsme předkapelu GAMMA RAY, STRATOVARIUS, REVOLTON. No bylo toho opravdu dost a nemohu si to teď všechno vybavit, snad ještě TARCHON FIST vloni, což bylo perfektní, takže už se nám tedy tak nějak toho dost povedlo dostat se na předskok.
Koukal jsem, že za těch 15 let vašeho působení jste vydali již docela dost alb a při tom 15.ti létem výročí se dá něco očekávat?
Pavel Slíva: Máme vlastně vydaných celkem již 5 cédéček a teď pomalu najíždíme na šesté v řadě, ale spíše je to tak, že máme teprve rozdělané tři skladby. Do studia si myslím, že bychom šli až někdy v zimě, protože přes léto se spíše budeme věnovat festivalům, ale jako jo, makáme na tom. Zase tak, my nejsme zrovna kapela, která to chrlí každý rok. My si to raději užíváme trošku. Prostě natočíme desku a užíváme si jí s fanoušky. Ono je to celkem v tom studiu úmorná práce a my radši hrajeme na živo, ale také víme, že cédéčka se musí vydávat, takže makáme pořád na nějakém tom novém materiálu.

Společně s Vaškem Mochem, novým kytaristou SALAMANDRY

To bylo takové krátké hodnocení, již poněkud zkušeného matadora SALAMANDRY a trochu kontrastně jsme se tedy pokusili zjistit pocity novice v kapele
Salamandra jimž je Vašek Moch – sólový kytarista
Od kapelníka a kapely jsem se dozvěděl, že jsi vlastně nejmladším a nejnovějším článkem kapely, takže jak dlouho s nimi vlastně hraješ?
Vašek Moch: Se Salamandrou hraji vlastně od července minulého roku 2011 a mám za sebou odhadem nějakých 12, 13 koncertů, tedy zatím.
Salamandra příštím rokem bude slavit 15 let, tak bych se rád zeptal, ve kterých kapelách jsi působil předtím a jak ses do Salamandry zapracoval?
Vašek Moch: Máš asi na mysli to, jak jsem se dostal do Salamandry? No, ono to začalo tak, jak jsem začal hrát na kytaru klasicky s klukama, když jsme se sešli taky se začínajícími a občas jsme si začlo polehku jammovat, pak to došlo trochu výše, kdy jsme začali chodit do různých hudebních škol a cvičit na hudebce. Potom jsme se tam dostali na nějaké naše první koncerty, kde jsme hráli převážně převzaté věci a  na zpěv to bylo tak, že jsme si někoho pozvali, případně i se zpěvačkou co jsme měli, takže takovým způsobem. Potom tak různě s klukama, kde jsme se sešli a zahráli jsme si a poznával jsme různě kytaristy a to mi asi tak nejvíce dalo. Potom jsem se rozhodl hledat na inzerát nějakou kapelu a dostal jsem se do revivalů Metallica z Ostravy, který se tenkrát zakládal, to bylo tuším v roce 2008 nebo 2009, což byla asi kapela, která mi asi nejvíce dala a se kterou jsem byl od začátku až do doby, kdy ta kapela ve své podstatě vlastně skončila. To jsme se vlastně začínali na pár věcech od kapely Metallica až jsme se vlastně dostali k ježdění po celé republice i do zahraničí, do Polska a tak. Zažil jsem s nimi vynikající koncerty a nejvíce jsem se tam s nimi naučil. Potom jsme si udělali ještě bokem takový menší revival skupiny Team, ale to bylo čista na zábavy poněkud menšího charakteru, ale spíše proto, abychom měli více hraní.
S Metallica revivalem to bylo tak, že jsme měli asi 20 koncertů ročně a bavilo nás to všechny. Bylo to super, sice hrát ty převzaté věci, to už nevím jak koho to úplně bavilo, ale bylo to dobré v tom, že na to vždycky přišli lidi. Pravda ale je, že je to otázkou i financí ( v tom jsme se společně shodli, pozn.autora) a také toho, že lidé často raději dávají přednost revivalům před nějakou začínající kapelou s vlastní tvorbou. Takže mně hodně těšilo hrát pro někdy i docela hodně lidí a tím získávat právě ty zkušenosti a s tím i podívat se po celé republice.
No a se Salamandrou to nakonec bylo tak, že si pamatuji dva roky zpátky a že tam byl nějaký konkurs. Nakonec kytarista zůstal, takže to se mně ještě netýkalo, ale teď, vlastně to byl takový můj sen, ta kapela, která byla tady na ostravsku taková nejrozšířenější právě a vyšlo to tak, že bubeník ze Salamandry se byl podívat na nějakém tom koncertě co jsme hráli ještě s Metallica revivalem a potom jsem dostal telefon, jestli bych to tedy nechtěl zkusit. Což jsem byl štěstím bez sebe. Samozřejmě, že jsem jim i psal, neboť jsem viděl v novinkách, že jim odešel kytarista, tak jsem se snažil dát do toho všechno a zahráli jsme si spolu, nějak to vyšlo a doufám, že spokojenost byla oboustranná. Určitě jsem byl nadšen maximálně z kluků.
(Zkonstatoval nakonec Vašek Moch celkem chronologicky svou cestu na hudební Lysou Horu anebo Sněžku.)
Řekněme, že SALAMANDRA se již třetím rokem zúčastňuje větších akcí, jako je třeba Masters of Rock, který se vlastně co se počtu návštěvníků týká, dá tak trochu přirovnat i k mega vystoupení. Jaké to je hrát najednou pro tolik lidí?
Vašek Moch: No zatím jsem se dostal na koncert, kde bylo nejvíce lidí, což odhaduji na 3000 lidí co jsem zatím nejvíce zažil. Bylo to ze začátku sice strašné nervy, jestli se to povede, jestli se to nepovede, jaký  bude zvuk na té velké stage a tak různě. No nakonec to bylo tak, že jsem ty lidi začal vnímat spíše ještě jako motor, než že bych z nich měl strach, protože se všichni bavili. Je to daleko větší zážitek, hlavně po tom koncertě, to je potom eufórie obrovská. To je prostě endorfin jak při sportu.
Ještě taková otázka, když se tedy dostaneš na nějaké ty festivaly, třeba konkrétně Masters of Rock, kde se dá kolikrát setkat i se svými vzory, a  kde se ty kapely střídají. Dostanete se tam  někdy do styku třeba anebo se tam tak nějak míjíte?
Vašek Moch: Já jsem vlastně na Masters se Salamandrou ještě nehrál, ale kluci kolikrát o tom vypráví hodně. Samozřejmě jak kde, ale na těch Masters je to konkrétně tak, že v ten den, kdy ta kapela vlastně hraje, tak má pro sebe za pódiem, tedy co jsem tak slyšel, vyhrazený prostor jako všechny další kapely. Tedy bokem od všech lidí a když tam člověk prochází, kolem těch buněk, tak se někdy může právě potkat i s těmi muzikanty a pokud jsou vstřícní, tak se dá i s nimi vyfotit, takže tak je to tam úplně super.
No a nějaké plány do budoucna?
Vašek Moch: Tak vypadá to tak, že na zkušebně se scházíme pravidelně dvakrát do týdne a pracovat na nových věcech. Něco již máme rozdělané a teď chceme odjet sezónu a jestli vše půjde podle našich představ anebo tak, jak chceme, tak asi někdy na jaře by se možná začalo něco točit. Jako určitě se plánuje další cédečko. A cíle do budoucna? No udržet to, hlavně ať se hraje a samozřejmě taky, že pokud by to šlo někam výše, tak by to bylo jedině super.

* * *
Po skončení vystoupení kapely AHARD se nám mezi vystoupeními povedlo i udělat krátký rozhovor s kapelníkem právě této skupiny, kterým je kytarista Ivan “ JEKI “ Jekielek, ale jinak vždycky jen JEKI.
Takže JEKI, jak jste vlastně spokojení s dnešním koncertem?

Jeki – AHARD

JEKI: No Já si myslím, že po výměně baskytaristy a přichystání nového programu to bylo v pohodě. Banda se bavila a ti co znali naše skladby zpívali. Takže si myslím, že to bylo fajn.
Chystá AHARD nějaké další nejbližší vystoupení?
JEKI: Tak určitě, hned příští pátek hrajeme v Havířově menší koncert s kapelou SG ( Sjetý gumy), potom nás čeká Rocktherapy, což je festival v Orlové, jehož jsme pořadatelem. Potom Rocková Noc v Bohumíně, na podzim nějaké festivaly v Čechách, kde jsme byli pozvaní a kde hrajem s AB BANDem, Milošem Dodo Doležalem a samozřejmě ještě celá řada vystoupení je ještě v jednání.
Bude nějaké cédéčko?
JEKI: Cédéčko. My jsme před rokem a půl vydali CD s názvem PRACHY VLÁDNOU, kterého jsme tady měli asi posledních pár kousků a které dnes již zmizely a na podzim či na přelomu roku se chystáme jít do studia natáčet. Již dnes jsme hráli pár nových věcí s tím, že od léta s námi nastupuje Honza Golec, nový mladý baskytarista, takže na podzim či na přelomu roku se zavíráme do studia a v příštím roce již budeme koncertovat a prezentovat naší novou desku.
Tedy další otázka související právě s obměnou člena kapely, protože vždy je to velmi choulostivá a ožehavá situace kapely, obzvláště pokud se jedná o tzv. hlavní kameny jako jsou baskytara a bicí?
JEKI:Tak u nás to je teď asi takový boom, protože my pořád teď měníme jenom baskytaristy. Měli jsme

kapela AHARD

prvního baskytaristu, spoluzakladatele kapely, se kterým jsme se nějakým způsobem nepohodli. Potom s námi hrál Buchta, baskytarista od Miloše Dodo Doležala, který potom z osobních důvodů skončil, teď hraje s námi tady Paax, tedy Michal, který si zvolil trochu jiné priority života, takže odchází. Ale v den, kdy jsme na facebooku zveřejnili, že budeme v létě měnit baskytaristu, tak se ozval mladý, talentovaný baskytarista Honza Golec, který tady dnes shodou okolností je také a od příštího týdne už s nim začínáme mít zkoušky. On již má nacvičené nějaké ty naše věci, takže podzimní koncerty by už s námi měl odehrát nový baskytarista.

* * *
Poté jsme se již věnovali jen čistě vystoupení skupiny SALAMANDRA, které trvalo asi někdy do jedenácti hodin. Vystoupení bylo rozhodně fantastické a lidem se hodně líbilo a tak byl i docela problém se dostat blíže k pódiu ohraničeného zábradlím. Trochu málo z toho koncertu jsme si zde dovolili pro Vás zvěčnit, aby i vy, milí čtenáři jste si mohli tento skvělý zažítek přiblížit:

Kapelu RIMORTIS jsme již nestihli slyšet, neboť jak patří k naším zvykům, tak obvykle s Chicem odcházíme kolem půl jedenácté na tradiční tramvaj, takže nakonec bylo pro nás i milým překvapením, že SALAMANDRA hrála hned druhá a v podstatě všeho, co jsme chtěli jsme během těch třech hodin v klubu docílili. O tom, že to byl velice vydařený a skvělý koncert svědčil i velký zájem diváků, kteří se přišli na tuto akci podívat, no a pro ty, kteří to z jakýchkoli různých důvodů prošvihli, tak alespoň trochu té úžasné atmosféry –> ZDE <– v tomto fotoreportu. Pokud se naskytne příležitost navštívit opět koncert speed metalové skupiny SALAMANDRA a nezapomene se, tak je v plánu exkluzivní rozhovor s řidičem kapely. Samozřejmě, že tímto i děkujeme všem za poskytnuté rozhovory a ochotu. Tak zatím…

ROCK ON FRIENDS !!!

Mathi Basssnake

SALAMANDRA