www.PRYnCYPall.cz

Kapela ESENCE (Praha), vítěz 10. ročníku soutěže kapel Boomcup

Mimořádná a ojedinělá akce se včera uskutečnila v klubu Hudební bazar v Ostravě-Přívoze.
Jednalo se víceméně o akci dvojnásobně tajemnou, která nebyla zmíněná ani na plakátech, jak uvedl ve svém prologu Igor Vašut. Co se týče ostravské hudební scény je Igor velmi známá osobnost, ať již co by pořadatel každoroční hudební soutěže Boomcup či z dřívějších dob člen bývalé ostravské skupiny Klamy Reklamy či Marxová tchýně a jehož lze znát také z rozhlasového vysílání pořadu Harenda. Tentokrát se po delší době vrátil i do aktivního hudebního prostředí a usedl za bicí nástroje vystupující undergroundové skupiny Zpocený voko Jiřího Neduhy.
K těm tajemným zajímavostem patří, jak Igor na začátku uvedl fakt, že vlastně tímto způsobem došlo ke sloučení mnoha věcí najednou. Tou první bylo vystoupení posledního vítěze právě zmíněného Boomcupu 2011 pražské kapely Esence, jenž si svým vítězstvím vysloužila nahrávku v rozhlasovém studiu a také i účast na letošním festivalu Colours of Ostrava, kde jí můžete vidět a slyšet.
„ No a protože kluci z Esence již kvalitní studiové nahrávky mají a schází jim kvalitní nahrávka z živého koncertu, tak se tyto události spojily v tento páteční večer s křtem CD skupiny Zpocený Voko, které vzniklo po dvou létech. „ dodal závěrem Igor a hned poté kapela Esence začala své vystoupení, v němž předvedli to nejlepší, co za své desetileté působení vytvořili. Po koncertu Esence se nám podařilo provést rozhovor  s Petrem Štikou, zpěvákem a kytaristou kapely Esence:
Ostrava se vám stála  v poslední době, kde asi budete nyní hodně zajíždět a to díky těm věcem souvisejícími s vítězstvím v letošním ročníku soutěže Boomcup. Takže docela jednoduchá otázka: Co říkáte na Ostravu?
Petr Štika: Tak ono ostravský región není pro nás vůbec žádná novinka. Vím, že Havířov sice není Ostrava a my jsme tam hráli asi třikrát, takže my jezdíme na Severní Moravu a Slezsko již nějakou dobu, tak ty pocity jsou vždycky stejné. Protože my máme s pražským publikem spíše smíšené zkušenosti. Přijde mi takové spíše neznámé. Ono je to tak, že když hrajeme a přijdou naší známí a kamarádi, tak je to dobré a vždycky je to skvělá párty, ale pražské publikum je často takové, už všechno víme, všechno jsme viděli, všechno známe. Mohou si každý večer vybrat z 230-ti možností a tak by se dalo říct, že jsou zmlsaní chvilkami. Severomoravské publikum mi přijde, že takové není a proto nás tady baví hrát. Ta reakce toho publika je fakt pokaždé o řádek jiná. Třeba když hrajeme nějaký společný koncert s dalšími kapelami a vedle je bar, tak ti lidé tam jsou prostě jenom na tu svojí kapelu a jakmile začne hrát jiná kapela, tak všichni vypadnou. Tady se mi líbí, že se občas stane, že lidi tady poslouchají i to, na co nepřišli. To se mi tedy hodně líbí.
Tím, že jste se stali vítězem soutěže Boomcup, tak se dá říct, že vlastně kapele trochu změnila dráha co se týče festivalů jako je třeba právě tady Colours of Ostrava…
Petr Štika: Tak hlavně je to tedy jenom ten Colours a zatím nic jiného nekouká, ale doufáme, že později se vyvinou i jiné věci.
Něco o budoucnu kapely?
Petr Štika: Tak my vlastně co děláme a na co se soustředíme, kromě toho hraní je to, že doděláváme druhou řadovou desku. Je docela v pokročilém stádiu a doufáme, že snad vyjde ještě do konce tohohle roku., protože ono je to vždycky na dlouhé lokty, vzhledem k tomu, že jsme všichni hodně zaměstnání lidi, tak u nás je to nahrávání vždycky o něco zdlouhavější proces, než by musel být, ale tedy doufáme, že snad do konce roku ta deska bude venku a těšíme se na ni docela hodně.
Kapela Esence, co bys tak na závěr řekl krátce o vaší kapele, kromě toho co se dá vyčíst z různých stránek?

Petr Štika – zpěvák a kytarista Esence

Petr Štika: My jsme kapela, která se dala dohromady původně z kamarádů z gymplu. Protože na gymnáziu jsme s kytaristou společně chodili do třídy, baskytarista o ročník výš, takže to nebyla kapela, která vznikla na základě toho, že bychom hledali nějaké hráče na ten nástroj na ten nástroj. Vlastně jsme zpočátku byli taková studentská kapela, co si jen řekli: Jéé, ty hraješ na to a ty na to, tak zkusme něco hrát a až postupně jsme na ty nástroje učili hrát v záběhu.
My fungujeme v podstatě už hodně dlouho akorát o nás nikdo neví. Spousta lidí nás považuje za novou kapelu, ale ve skutečnosti my fungujeme už přes deset let. Pak začaly takové ty záležitosti ohledně výměny bubeníka, protože jak z hudebních anebo osobních důvodů to už nešlo fungovat dál a přišel k nám Martin, který vlastně de facto včera odmaturoval, takže je znatelně mladší než my a hraje skvěle a nám se skvěle hraje s ním. Natočili jsme jednu desku, dali jsme do toho hodně peněz, hodně práce a tak výsledek není špatný, ale máme pocit, že jsme to točili až moc dlouho.
Ale to se právě tím vítězstvím v soutěži Boomcup vlastně změnilo, přineslo to něco více, než jen Colours. Máte ještě nějaké jiné nabídky anebo je to jen ten Colours?
Petr Štika: Tak samozřejmě, že bylo to více věcí i ta nahrávka, co tedy nám dnes zprostředkoval Český rozhlas a jsme rádi, že je to právě živá nahrávka, protože těch kvalitních studiových nahrávek už máme dost, ale chybí nám právě kvalitní živá nahrávka.
* **

ZPOCENÝ VOKO

Po skončení a krátké pauze pro zcela zaplněný Hudební bazar, jehož zdi tento večer doslova a do písmene praskaly ve švech započal své vystoupení Jiří Neduha s kapelou Zpocený voko.
O kapele Zpocený voko lze říct, tedy kromě toho, že nevěděli dlouhou dobu, co se svým  hudebním materiálem udělat, než se tedy trochu zainventovalo a našel jeden hodný zvukař, který vše namixoval a udělal mastering a uložil na CD nosič, jenž bylo možno si zakoupit na místě během koncertu za 180,- Kč, jak to také Igor vysvětlil v úvodu koncertu. Složení kapely je z větší poloviny z docela známých hudebních osobností, které byli anebo jsou k vidění i mimo jiné:
Dalibor Pyš – Šíp, hraje taky ve Zpoceným voku
Buřinky III
DG -307
Betula Pendula – za komunistů jim vyšel i singl

Igor Vašut
Klamy reklamy
Marxová Tchyně

Vláďa Galusek
Klamy reklamy
Marxová Tchyně

Pavel Balon
hraje ještě v Naked Flor
Někdy v polovině došlo na druhou tajemnou věc, tedy křest CD. Kmotrem se stal malíř Radomír Karas (autor krásného obalu posledního CD „Zpocený voko Live“, pro americé tourné nazvané: „The Sweated I Live“) a po potřísnění CD láhvi šampaňského se nám povedlo zeptat se na pár věcí i samotné hlavy Zpoceného voka Jirky Neduhy.

Jak vlastně Jiří vznikl ten název kapely Zpocený voko?
Jiří Neduha: My, když jsme začínali kapelu, tak jsme měli v notesech napsané různé názvy, například  Zpocená voda, Šilhavý v oko a tak. Najednou Vláďa Galusek přišel a řekl, tak to zkrátíme a dáme od všeho trošku. Netušil, že budeme tak dlouho hrát a že se to stane potom pojmem. Také to má ještě jeden smysl, tedy pokud to můžu říct. My to vysvětlujeme tak, že my chlapi nebrečíme a že se nám jenom jako zpotí oči. My jsme přeci hrdinové, ne?
Dočetl jsem se něco v jisté souvislosti s tebou a Plastik People, konkrétně s Vráťou Brabencem. Nedávno jsme také s Plastiky dělali rozhovor, jmenovitě s Kábou, tak co bys jen dodal v té souvislosti?
Jiří Neduha: Protože jsem z Prahy, tak je samozřejmě znám, ale nebyl jsem takový fanda do té doby, než jsem byl s Vráťou Brabencem v Torontu, který tam byl také jako emigrant a tak jsme spolu se seznámili, že jsme spolu pracovali, bavili jsme se a skamarádili jsme se. Já jsem hodně rád, že jsem poznal tak inteligentního člověka. Od té doby se můj vztah k Plastikům výrazně změnil tak, že jsem vlastně poznal i Magora, když jsem bydlel na Jižní Moravě, tak to nebudeme rozšiřovat, ale nějaký ten vztah tady je vybudován i když můj druh hudby je trochu jiný než ten jejích, takový alternativnější. Možná, že i lehce komerčnější , ale je to underground , takový syrový sice, ale tak t to má být, podle mně.
Dnes přišla i docela slušná návštěvnost se podívat, nedávno jste hráli v Plánu B, tak jak bys to porovnal?

Jirka Neduha

Jiří Neduha: Také bych řekl, že byla slušná návštěvnost. A když jsme hráli tady předtím, tak byla také slušná návštěvnost. Nemůžeme si stěžovat. Myslím, že na nás lidi chodí. Vyblbnou se, zatančí si a snad i ty texty jim také něco říkají.

A co Zpocený voko chystá do budoucna?
Jiří Neduha: Pokud to půjde, tak budeme hrát a jestli to vyjde, tak ještě zkusíme vydat CD. Pořád jsme umělecky plodní. Ale je nás sedm lidí, kteří pracují a tak někdy je docela problém dát dohromady zkoušky, ale to tak skoro všechny kapely mají.
Také mi neušlo něco ohledně bezdomovectví…
Jiří Neduha: To bude teď vlastně začínat ten další set. To je písnička, která není vlastně vůbec o tom homeless, nýbrž je to takové metaforické vyjádření člověka, který si myslí, že je z jiné planety, který si myslí, že se hodně vymyká, což je teda o mně. Je  to prostě taková metafóra.
Celou tuto akci,která samozřejmě po krátké pauze zapříčiněnou křtem CD, zastřešenou Českým rozhlasem Ostrava a jeho pořadem Harenda, v němž mimo jiné se zřejmě někdy objeví nahrávky a za přispění pivovaru Svijany a značky Kofola si ti, na něž nevyšlo místo a byli odsouzeni sedět na letní zahrádce vedle vchodu do klubu jenž je součástí Galerie Mlejn si můžete trochu přiblížit a nasát –> ZDE <– v tomto atmosférickém fotoreportu.
A to je tak vše z toho báječného večera,
S pozdravem a přáním ještě hodně takových povedených akcí zatím…

Mathi Basssnake