Staff Benda Bilili (DR Congo)

Závěrečný den festivalu Colours of Ostrava jsme spíše jen zrekapitulovali na shlédnuti opavské alternative-blues kapely Ladě a ostravské legendy, skupiny Buty, která co by poslední český zástupce hudební scény vlastně symbolicky uzavřela po domácku tento ročník. Po nich už jen následovalo jen vystoupení hvězdy swingu Janelle Monáe a tomu jsme také podřídili náš nedělní program.

Opět jsem se potkal hned po vstupu s Pavloszem, který v tu dobu šel fotit vystoupení afrických zástupců z Demokratické Republiky Congo Staff Benda Bilili, kteří doslova učarovali diváky africkými rytmy.

Moderátor sám hned v úvodu divákům přednesl slova členů této africké hudební scény, že Afriku nelze nikterak specifikovat, neboť hudba Afriky se vytváří odjakživa sama o sobě.

Řekl jsem si tedy, že dnes vyzkouším fotoaparát v plné parádě a zjistím, zda chyba byla ve mně či v citlivosti fotoaparátu a jak to dopadlo můžete vidět zde:

 

Trochu jsme s Pavloszem rozebírali právě ony, již dříve zmíněné kritiky a také věci ohledně akreditací a podobně.

Vlastně jsme narazili na kritiku jistých věcí festivalu a říkal jsem mu, že rozhodně nehodláme vystavovat věci v pěkném světle, ale spíše k tomu, aby se případné další problémy odstranili do budoucna, protože všechno je jen o lidech. Stačí se zmínit o problémech a buďto to lidi vezmou normálně anebo ne. Co více člověk může udělat pro dobro věci.

Trochu jsme se také bavili o tzv. dodržování jisté etiky, ale řekl jsem Pavlovi, že kolikrát člověk se snaží dodržet slušnost, ale zjistí, že takto nedosáhne toho potřebného, tak že prostě na to zcela totálně kašlu, protože i my se snažíme co by tento serverovy plátek držet si své vlastní krédo a renomé  a brát věci tak jak jsou, tak jak jdou , na nic si nehrát a nic necenzurovat a nebýt omezen nějakými pravidly,neboť věříme tomu, že buď to to lidé pochopí a přijmou a když ne, tak se z toho pro jednou, dvakrát, třikrát a kdo ví, kolikrát ještě, neposerou. Prostě chceme zachovat ten typický ostravský ráz.

Což mne vlastně  dostává k jednomu ožehavému tématu.

Prostě věci kolem toalet, jsou asi stálým problémem všech festivalů, kde se najednou sejde mnoho lidí, tak jako na Colours, kde tentokrát byla zaznamenána návštěva 35.000 diváků, nepočítaje do toho personál a další osoby stojící na druhé straně festivalu.

Přesto, že zde zabudovaný bankomat České Spořitelny ze svého chřtánu vypustil na 4 milióny korun, tak desetikoruny, dvacetikoruny, padesátikoruny a drobnější mince ze sebe nesypal.

Přesto lze poznamenat, že tento problém úvodního dne byl zřejmě odstraněn, protože po zbytek festivalů jsem se již osobně nesetkal s tím, že nejsou peníze na vydání, což stání v již tak dlouhých frontách na pivo ještě prodlužovalo.

Já osobně jsem si to řešil tedy tak, že jsem vždy zašel ke stánku u stage, kde se v tu dobu nehrálo a musím říct, že na jeden stánek bych asi nedal dopustit.

Bitumen beat

Co se týče vratných zálohovaných kelímků, tak ty, jenž byly označeny potiskem Cheers Colours of Ostrava obvykle skončily jako suvenýry u lidí na vzpomínku a památku letošního ročníku.

A tak jsme i v tom deštivém počasí více proseděli na plácku před Ostravar Czech Stage, kde jsme také stihli vystoupení skupiny  Bitumen beat hrající progressive-Lo-Fi / Harrapa a potom jsme se šli skrýt pod střechu na OKD Fresh Stage.

Vlastně už jen já, neboť jsem čekal právě na vystoupení zástupců alternativní hudební scény ze Slezska, kapelu LADĚ, které začalo asi osmiminutovým podmanivým intrem a na které se přišlo také podívat a poslechnout mnoho lidí.

Vystoupení Ladě vlastně běželo téměř současně, s asi půlhodinovým rozestupem s ostravskou kapelou BUTY, která si mimo svou obvyklou sestavu na pódium přizvala i bratry Oršulíky, známé především z dob působení kapely GG PUMP a dalších a také zpěvačku Jitku Andraškovou.

LADĚ – Opava

Venku se docela dost rozpršelo a tak jsme ještě stihli závěrečné tři songy v podání kapely BUTY a šli na rozdíl od těch, jenž si nechtěli nechat ujít úplné zakončení festivalu Colours of Ostrava 2012, jenž se tedy dle ohlasu dostal do extra třídy nejenom tím, že se poprvé odehrával ve zcela jiném prostředí, a jinak fantastické vystoupení Janelle Monáe.

Tak i my tedy uzavíráme tuto ostravskou slavnost a uvidíme co nového přinese následující ročník, protože ono jak později sama ředitelka a organizátorka festivalu, paní Zlata Holušová podotkla v rozhovoru pro Českou televizi: „ Bylo to poprvé, museli jsme se prát s jiným prostředím, také trochu improvizovat, ale už dnes víme o některých věcech, které se v příštím roce mohou zrealizovat či odstranit a věříme, že příští ročník bude zase o něco jiný a překvapivý. „

Tudíž i my se rádi necháme překvapit.

 Tolik tedy z a o Colours of Ostrava 2012 dne čtvrtého, který si mimo jiné můžete prohlédnout i –>ZDE<– v tomto fotoreportu a vzhůru k dalším ostravským akcím jenž budou na půdě této severomoravské metropole a v jejím nejen blízkém, ale i široširém okolí probíhat.

No a jak jinak se rozloučit, než ještě jednou typickým ohlednutím se po prostředí festivalu  a ještě k tomu s charakteristickou hudbou charakteristické kapely i přes trochu kolísavý zvuk vzniklý stále rotujícím elementem…

 

Tuž to tak zatím

Mathi Basssnake