www.PRYnCYPall.cz

Tentokrát trochu jiná atmosféra, z útrob rockových ostravských klubů na open-air pod Lysou horu v Moravskoslezských Beskydech.

Nedaleko Ostravy, v malebném prostředí Moravskoslezských Beskyd, se ve dnech 3. a 4.8.2012 konal dvoudenní festival BEER FEST 2012  pořádaný v Rekreačním středisku BUDOUCNOST anebo Penziónu BUDOUCNOST a tak jsem si řekli, že by bylo vhodné věnovat tomuto, tuším, druhému ročníku, pár řádků.
Jako hlavní hvězda tohoto festivalu již v pátek ve večerních hodinách vystoupila slovenská rocková a metalová legenda, skupina TUBLATANKA.

Z ostravských kapel lze v pátek vypíchnout snad jen RETRO JOKERS, kteří nedávno vystupovali také na ostravském Majálesu 2012, který se konal v oblasti Slezskoostravského hradu. Vstupné v pátek bylo 200,- Kč, druhý den již 50,- Kč. Kromě nealkoholických nápojů a jídla zde bylo možno ochutnat celkem 31 druhu piv od osmi pivovarů. Za moderování Jiřího Basty, známého to moderátora již z tehdejšího rádia SPRINT v devadesátých létech, které již prošlo svou obměnou a později i jiných rádií.
I vzhledem pracovní vytíženosti a faktu, že až na ten druhý den padá volná sobota.

Každopádně i shodou okolností nás ten sobotní program lákal více a tak se i PRYnCYPall.cz vydal na výlet, pokochat se nejen horských prostředím a poněkud jinou atmosférou, ale také se podívat na vystoupení vlastně poloviny ostravské metal-rockové dívčí kapely KAPRIOLA, kterou známe již z let 2006, ze soutěže BOOMCUP v tehdejším klubu na Stodolní ulici Boomerang, v čele s kytarovou a houslovou ekvilibristkou Donou Michelle, pod názvem Dona Said Yes a případně zjistit nějaké nové zajímavosti ohledně dění této dívčí rockové formace.
Kromě nich ještě ten den, i když sobotní program byl zahájen v 10:00, tak samotné zahájení hudebního programu začalo až ve 13:00.

René Souček – Sviadnov

Shodou okolností sobotní program zahájil písničkář, jehož jméno se poslední dobou často objevuje i na stránkách PRYnCYPall.cz, René Souček z Fajneho mjesta (tedy Frýdku-Místku), společně ještě s Davidem Stypkou, který jej sem tam na takových akcích doprovází.
Vlastně ono se řekne, Frýdlant nad Ostravicí, který mimo jiné znám moc dobře již od dětství, neboť jsem tam snad strávil podstatnou část svého života a který je od Ostravy jen zhruba 45 minut vlakem, je kousek a tak stačí vyrazit v půl jedenácté ať se stihne začátek.
Jenomže ono člověk tím časem zjistí, že rok od roku je dopravní obslužnost co raz horší a ono tzv. čtyřicetipětiminutové až hodinové cestování z Ostravy v případě přípojů se po době různých omezování a úspor protáhne na dvě hodiny. Půlhodinové čekání na přípoj ve stanici Ostrava-Kunčice, kdysi jednoho z dopravních uzlů se v přítomnosti jediného automatu na kávu značky Douve Egberts s cedulí MIMO PROVOZ mění i vzhledem k tomu, že zde již nefunguje ani žádná restaurace a ani žádný kiosek s občerstvením mění doslova v muka. Štěstí, že vlaky od Ostravy jednou na čas na rozdíl od těch, z opačného směru.

David Stypka

Prostě i onen avizovaný příjezd do Frýdlantu nad Ostravicí, ve 12:39 hodin středoevropského času, vzhledem k tomu, že RS BUDOUNOST pořádně nelze ani vyhledat po mapách a tak polohu přesnou neznám, nemusí ještě znamenat klidnou sobotu. Spoléhám se tedy, jak je často na takových mimoměstských festivalech zvykem, že zde bude organizátory vytýčena směrovkami trasa až k místu konání. Případně se zeptám místních lidí.
Jediným vodítkem, tedy kromě vylepených plakátů byla rozkopaná cesta, směrem na Novou Ves a na konci, jak mi poradila jedna místní žena, se dát do kopce, ono je to tam směrem k letišti a tam někde už to snad bude.

Prostě zeptáš se první ženské a málem je člověk na Lysé hoře a může celou akci sledovat pěkně se shora. Štěstí, že trochu z minulých dob Frýdlant znám a říkám si:
Vždyť tam jsou ale Malenovice už.
Normálně bych nestresoval, ale ono hodinové ručičky se již dostaly přes 13:00 a Reného Součka, když už jsem tady, bych si nechtěl nechat uniknout a neudělat mu alespoň pár fotografií a trochu jej mediálně neprofláknout.

Beerfestem provázel známý moderátor Jirka Basta.

Nakonec poté, co mi jeden domorodec poradil, že mám dojít dolů k cestě, ona je sice rozkopaná, ale to je ta pravá, potom jít pořád rovně a až dojdu k takovému kamennému murku, tak se dát doprava a tam už to najdu. S každým krokem je mi vodítkem hrající René Souček, jehož hudba z reprobeden vlastně, pokud zrovna nestartovalo letadlo či nejelo kolem auto, motocykl případně nezazněl zvuk pily cirkulárky, byla slyšet až u letiště. Docházím na místo akce.
„ Když vypijete dvacet druhů piv, tak můžete hrát o ceny.“ povídá mi pořadatel, který mi po zaplacení vstupného značí ruku zeleným identifikačním náramkem.
„ No, myslím, že tohle dneska nestihnu.“ odpovídám mu s úsměvem při představě, jak bych asi vypadal a dopadl.
„Čau Marťas.“ zní z pódia pozdrav Reného Součka po skončení původně předposledního songu, který se ovšem pro velký úspěch zařadil na třetí poslední.
René Souček završil své vystoupení svým hitem Sousedka společně s Davidem Stypkou a chvíli se zdálo, jako by se mu před poslední slokou zaseklo CD, ale na potřetí se mu jeho okno zavřelo. Své vystoupení dohrál v pohodě a uzavřel se slovy, že: „Stypka se dnes moc neukázal.“, zatímco Já, zcela vysušen hledám první záchranu u stánku se Svijanskou černou Kněžnou.

Folkrocková skupina ALTER VIA

Vystoupení Dona Said Yes podle rozpisu začínalo až v 17:45 hodin a tak ten čas jsme trávili pod stanem debatami kolem hudebního dění a těch věcí minulých, za hudební kulisy folk-rockové formace , u kterých jsem si chtěl vyzkoušet, jak hodlá můj Nicon komunikovat s místním ozvučením a těšili se i na vloženou ukázku exhibice Thai Boxu, která ovšem navzdory předpokladům byla posunutá až za vystoupení rock and rollové místní skupiny s punkovým nádechem RELEVANT a Done Said Yes.
K zajímavostem z prvního dne, bezesporu patřilo i nocování některých účastníků v místních přenosných WC, jak jsme se dozvěděli.

Ačkoli zprvu se zdálo, že účast druhého dne je poněkud slabší a klidnější, tak při pozorném pohledu bylo vidno, že spousta návštěvníků tráví čas pod střechami postavených stanů u piva a jídla. S postupem času se však návštěvnost výrazně zvýšila.
Konečně, jak tak čas běžel, se na pódiu objevily i holky z KAPRIOLY, tentokrát pod hlavičkou projektu Dony Michelle – Dona Said Yes.

Relevant

Vystoupení jsem sledoval se zaujetím i proto, že KAPRIOLA bude vystupovat společně s další dá se říci dívčí na ostravsku známou kapelou GLAYZY 5.9.2012 v ostravském hudebním klubu PARNÍK a rádi bychom se o Kapriole také zmínili více časem.
Některé věci mi přišly povědomé již z KAPRIOLY z roku 2006 a tak jsem se potom i díky Renému na pár věcí ohledně toho, po vystoupení zeptal i Dony Michelle, která vlastně potvrdila, že Dona Said Yes, je víceméně její projekt a vlastně i baskytaristka skupiny Bassbarelle potvrdila, že některé skladby, asi dvě, z původní KAPRIOLY z let 2006 – 2008, jsou obsažené v repertoáru formace DONA SAID YES.
Nicméně na delší rozhovor nebyl ani tak čas a Dona Michelle řekla, že případné věci či rozhovor se dá udělat přes e-mail, takže jsme se a je tím příliš nezdržovali a rozhodně se, jak je zvykem, k vystoupení KAPRIOLY v září, o nějaký ten související rozhovor pokusíme.

Dona Said Yes

Samozřejmě, aby vše nebylo jen světlé a také padla i nějaká ta kritika, o kterou se ještě v závěrečném hodnocení, před opuštěním areálu RS Budoucnost, názorově k vystoupení postaral René při debatě s bubeníkem, který prohlásil, že sice neví zda to bylo zvukařem či ne, ale že tentokrát druhá doprovodná kytara byla moc posazená vzadu a nebyla tolik zřetelná a že to tedy Doně Michelle musí někdy říct až se někdy napere a hlavně vzpomene si.
Očima či ušima hudebního kritika si myslím, že k hudbě Dona Said Yes, by jistě trochu zkreslených elektrických houslí přes distortion nebylo na škodu a bylo by to jisté oživení. A také s texty bych si ještě trochu více pohrál.
Zatím co Beerfest 2012 ještě uzavíraly skupiny MOTOR ROCK a SAGAR,

Dona Said Yes – Dona Michelle

tak Já si to již bral cestou na vlak do Ostravy s tím, že jak se říká špatný začátek, dobrý konec a tento menší festival působil opravdu příjemným rekreačním a relaxačním dojmem a rozhodně stojí za to, navštívit další ročník i když co se týče obsazení kapel, mne napadly další, které tak tím postupným sledováním by jistě přilákaly další a další fanoušky.
Každopádně kromě přiložených videi si atmosféru tohoto dvoudenního festivalu můžete přiblížit i v tomto fotoreportu, –> ZDE <–.

Tak to tak krátce z Beskyd

Mathi Basssnake