Vojtěch Szabó ze Zlína

Vlastně vše podstatné bylo téměř napsáno v předchozím recesním příspěvku či článku, zaměřeného především na politiku agentur, kde byznys likviduje umění. Přesto, jak jsem přislíbil, tak se ještě jednou k tomuto koncertu vrátím tak, jak bývá již u naší kulturní společnosti PRYnCYPall.cz , zaměřené především na hudební dění v našem regiónu.

Protože kolem takových akcí se obvykle napíše mnoho, tak bych vlastně s žádnou novinkou, tedy news, nepřišel.

Viz.:

http://www.infoprostor.cz/kultura/1407-prazsky-vyber-povstal-z-mrtvych-navstivi-i-ostravu

Vesměs se, tedy až na tyto výjimky, obvykle zaměřujeme na zdejší klubovou scénu, ostravské legendy a podobné akce jsou spíše na základě osobních záležitostí. Viz.:

http://www.denik.cz/hudba/prazsky-vyber–zahraje-v-ostrave20080428.html

Přesto není nad atmosféru přímo na kolbišti a těm, kteří z jiných důvodů o tyto věci přišli či jen preferují jiný druh informovanosti, případně z jakýchkoliv jiných důvodů nemohou hudební akci navštívit, těm se snažíme alespoň trochu onu atmosféru přiblížit.

Michael Kocáb a Výběr pražský v Ostravě

Vlastně již před koncertem samotným světem kolovala informace o jistém exkluzivním supportu, této hudební legendy, nejmenovaným harmonikářem. Docela jsem byl zvědavy, jak to bude spolu rezonovat.

Každý člověk, který kdy navštívil nějaký koncert, si jistě pod pojmem support představí zhruba půlhodinové vystoupení nějakého méně známého hudebního tělesa, jenž poněkud naladí svou produkcí diváky do patřičné nálady. Tady mi to přišlo hned z několika důvodů hodně kontrastní.

Upřímně tedy, jsem si osobně říkal, že jen čistou harmoniku poslouchat tak půl hodiny asi bude nuda, když jsou na rockovou kapelu a očekávám úplně zcela jiný odvar. Každopádně však tu, zhruba deseti až patnácti minutovou chvíli před nástupem legendy českého rocku Pražského výběru, onen harmonikář, Vojtěch Szabó ze Zlína, začal typickou znělkou, známou z animovaného seriálu A je to.

Původní představa sice byla, že si hvězdy zcela klasicky dají poněkud na čas, ale tentokrát se celý koncert odvíjel poněkud jinak.

Hned po skončení Vojtěchova harmonikářského preludia se snesla k prknům jenž znamenají svět bílá plachta a téměř dvou a půl hodinové vystoupení začalo.

Michal Pavlíček

Kapela, jak jsme již předepsali svým skalním příznivcům, jichž se sešlo požehnaně nejen v hledišti, kde je kapacita tak cca 5200 míst, což tedy vím z dob, kdy hokejový klub HC Vítkovice Steel zde využíval místní Zimní stadión k extraligovým zápasům v době tenisového turnaje INDOOR OPEN, ale bylo vidět, že střídačky byly využity pro handicapované osoby a na zakryté ledové ploše se mohlo mačkat tak kolem dvou tisíc lidí, přibližně.

Během koncertu Pražský výběr představoval postupně skladby ze svých alb STRAKA V HRSTI, které jak je známo, bylo natočeno v roce 1982, ale vyšlo až rokem 1988. Dále pak album VÝBĚR, jenž tedy také vyšlo tím rokem.

Když tedy skončily skladby z alba STRAKA V HRSTI, tak si staří pardové dali přestávku, kterou vyplnili střídající se bubeníci Jirka Hrubeš a Klaudius Kryšpín svým  sólovým bubenickým uměním načež se vyměnili a album VÝBĚR odbubnoval právě Klauda Kryšpín, shodou okolností během první poloviny zachycen mým kamarádem fotografem v útrobách haly a vyfotografován s jedním kolegou ostravských Eagles, Petrem.

Vlastně již od počátku bylo jasné, že se na koncert přijdou podívat různé známé osobnosti z muzikantských kruhů či hudebního prostředí a tak o různá setkání s jistými známými či k vidění někoho známého nebyla nouze.

Autentické nahrávky, vypovídající přímo o koncertní atmosféře v hale, jsou bohužel tentokráte dle možnosti snímajícího prostředku poněkud jiné, neboť nedalo se později, jak je zvykem, mezi davy procházet ze strany na stranu a tak bohužel poblíž dunících reprobeden to lze poznat, i tak ovšem jsem si chtěl vyzkoušet, jak to bude znít právě poblíže boxů.

Nakonec tedy ještě po dvou vyvoláních kapela přidala některé další songy, které si mimo jiné můžete poslechnout na našem facebooku a po téměř dvou a půl hodinách uzavřela vystoupení skladbou známou z odchodu sovětských vojsk na počátku devadesátých let minulého století, ale i když pán Kocáb již jaksi nechce politiku vnášet do hudby, tak s momentálním vnímáním, stále aktuální Reminiscence.

Jen tentokrát na závěr nepoděkoval ani panu Prezidentovi, ani pánům Ministrům ani Parlamentní komisi pro odchod sovětských vojsk, jak tenkrát, ale poděkoval divákům za to, že na Pražský výběr nezanevřeli a přišli se  na něj v tak hojné účasti podívat.

Kromě skladeb si můžete jako vždy prohlédnout i nějaké fotografie a celou atmosféru vychutnat v  přiloženém fotoreportu -> ZDE <-

A hodnocení od kolegů profesionálů z České televize

http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-ostrava/kultura/203653-s-prazskym-vyberem-se-do-ostravy-vratila-historie/

čimž je vlastně celý článek informačně vyčerpávající.

Tak zase někdy někde na nějaké té akci anebo u něčeho…

Mathi Basssnake