www.PRYnCYPall.cz

Dovolte abych Vám představil Marka Perkoviče Thompsona, což je jeden z největších hudebních fenoménu na světě a nejpopulárnější zpěvák v Chorvatsku. Zpívá o lásce k vlasti, Bohu a rodině. Systémem je nežádoucí, i proto ho v Čechách neznáme.

Za svůj postoj k vlasti ho jeho nepřátele bez důkazů označuji za fašistu hlásicího se k Ustašovské ideologií. Nic nového pod sluncem, to se děje i v našem statě. Jeho legenda se zrodila zvláštním způsobem.V roce 1992 se jako voják účastnil občanské války v Jugoslávii, linie fronty probíhala nedaleko dalmácké vísky Čavoglave, rodné vsi Marka Perkoviće. Právě tehdy nazpíval s přáteli vcelku náhodou písničku „Bojna Čavoglave“ (Bojovné Čavoglave) a udělal z ní hit. Písničku nahrál na obyčejný magnetofonový pásek a pouštěl ji v hospůdkách ve Splitu. Jako první ji do éteru pustilo Radio Split.Píseň která se během jediné noci stal hitem – se bleskově šířila.

Všechny rozhlasové stanice, které existovaly na územích zasažených válkou, začínaly i končily vysílání Markovým hitem. Počátkem roku 1992 zaměstnanci z lokální televizní stanice ve Splitu nahráli videoklip k Bojna Čavoglave, který potom vysílala chorvatská televize.

Když mu Bojna Čavoglave otevřela dveře hudební kariéry, sundal Marko vojenskou uniformu a začal se muzikou zabývat profesionálně. Thompson má za sebou tři obří koncerty. 15. září 2002 navštívilo jeho koncert ve Splitu 45 000 lidí, 17. června 2007 v Záhřebu na Stadion Maximir, na doposud jeho nejslavnější koncert přišlo dokonce 60 000 posluchačů,30.6.2013 Split Poljud 50 000 diváků.

K tomu musíme připočíst každoroční národní pout do rodné vesnice Thompsona Čavoglave ve dne vítězství 5. Srpna, kde přijíždí až 130 000 diváků.

Jako osoba všeobecně známá je výjimečně často obětí útoků ze strany levice. Jeho protivníci zorganizovali dokonce zvláštní iniciativu Anti-Thompson, sbírající podpisy pod výzvu bojkotovat umělce médii. Nelze ji ale považovat za úspěšnou, zvláště ve světle skutečností, že v roce 2004 byl umělec oceněn diamantovou deskou za album E, moj narode. Na podzim 2003 se však Thompsonovým protivníkům podařilo zablokovat jeho koncert v Rotterdamu, na který mimochodem už organizátoři prodali 10 000 vstupenek. koncert ve švýcarském městě Luzern také musel být zrušen. To pak vyústilo v tříletém zákazu ze Švýcarska. Vzhledem k tomu že, Švýcarsko je členem Schengenu , byl Thompson zakázán vstup do všech schengenských států po dobu tří let. Jeho koncerty byly zakázány taky v několika německých městech.

Charakteristickou součástí Perkovićovy vizáže je kříž svatého Benedikta, který nosí na prsou. Přezdívka „Thompson“ je nom de guerre, odvozené od typu zbraně, kterou Perković používal v době války za nezávislost. Se samopalem Thompson jej lze vidět například ve videoklipu k jeho prvnímu hitu Bojna Čavoglave.

Určitě někoho napadne otázka, jak jsem já přišel k tomuto zpěvákovi. Byla to náhoda. 20.3.2010 jsem kliknul na náhodný odkaz na hooligans.cz který tam dal nick Moonhunter. Pod odkazem byla píseň ….u moj mali dio svemira. Ten odkaz jsem si zpětně vyhledal. Je tam dodnes v sekci co posloucháte. Na videu mě zaujalo to prostředí a nadšená kulisa, diváci mávali Chorvatskými vlajkami jakožto i zpěvák. Byl to koncert ze stadionu Maximir. Z toho koncertu jsou nejvíce sledována videa na You Tube. Na Google jsem si vyhledal informace o tomto zpěvákovi. Hned jsem pochopil, že to je ono. Hlavně pro jeho životní postoj,že bojoval ve válce, a způsob jak se dostal na vrchol.

V ten moment se stal mým nejoblíbenějším zahraničním zpěvákem. Některé odkazy jsem poslal svoji polovičce, ta to taky hned pochopila, tím pádem jsme naladění na stejné vlně.

Říkal jsem si, že někdy bych chtěl navštívit jeho koncert v Chorvatsku, protože v Česku bych se nedočkal, i když jsem se o THOnpSONovi několikrát zmínil člověku, který dělá booking některých zahraničních kapel na Colours of Ostrava. Slíbil mi, že se nato podívá, ale vyprdl se na to.

Popravdě řečeno, nedovedu si představit THOmpSONův koncert v Českem prostředí. Je to tak specificky Chorvatská záležitost, že by to u nás vyznělo hodně suše. On potřebuje své publikum.

Znám pár lidí z Česka a Slovenska (ale jenom přes internet), kteří se intenzivně zajímají o THOmpSONa.

Zpěvák vystupoval i v západní Evropě a zamoří, ale jsou to koncerty vesměs pro Chorvatské krajany.

V dubnu 2013 vydává dlouho očekávané album Ora et labora. Modli se a pracuj. Jak je u THOmpSONna zvykem, je to hodně na křesťanskou a vlasteneckou notečku.

Turné k desce zahajuje v Mnichově. Na 30.6.2013 ohlásil velký koncert ve Splitu na Poljudu což je stadion Hajduku Split, klub kterému Marko fandí. Na Poljud jsem měl koupený lístek, nakonec jsem pro složité cestovaní nejel. Doufal jsem že co nejdříve bude koncert blíže, nejlépe v Zagrebu, a tak se i stalo. Management zpěváka neohlásil štace turné dopředu jak se běžně dělá, ale každý koncert ohlašuje tak měsíc předem.

16.listopad je velký den pro Chorvatsko. Připadá na ten datum první výročí, kdy byli propuštění z vězení v Haagu generelové Gotovina a Markač. Fanoušci si tento den v anketě vybrali pro konání koncertu v Zagrebu. Navíc dlouholetý Markův parťák v kapele – basista Tiho Orlič měl toho dne narozeniny. Vyšlo i DVD z Poljudu.

Už v pátek, den před koncertem jsem se ubytoval v hotelu kousek od Haly a vyrazil jsem na prohlídku terénu. Před halou už byly zaparkované vyložené kamiony s aparaturou.

V sobotu, v den koncertu kolem 14.hod.se mi podařilo dostat do haly kde probíhala zrovna světelná zkouška.Ve zhasnuté hale krom mě a asi 3 lidí kolem mixpultu nikdo nebyl.

Abych si zajistil dobré místo tak už hodinu a půl před začátkem koncertu jsem byl v hale. Sedl jsem si naproti podia na užší stranu hlediště. Zvuk tam byl dobrý, ale zlobila tam světla, na podium mnohdy nešlo vidět přes světla svíticí přímo do očí. Před podiem se už tvořil kotel. Přišlo na zpěv lidovek i Markovych písní a skandovaní Ustaša,Ustaša.

THOmpSONův koncert který trval 2hod. 45 minut,neměl hluchých míst. Marko má tolik písní, že i na tak dlouhý koncert si může vybrat jenom hity, a to se na některé ještě nedostane. Reakce publika byla fantastická, to se jenom tak nevidí. Všichni mladí nebo staří tančili, tleskali nebo zpívali. Na ploše i v hledišti bylo plno národních vlajek, což patří ke koloritu těchto koncertů. Přišlo i na tolik populární ohýnky na otevřených scenách. Dva někdo zapálil v zadní časti plochy. Zrovna při songu Bojna Čavoglave se před podiem rozhořel velký oheň. Marko v ten moment kvůli bezpečnosti přerušil koncert. Hit Čavoglave se už hrál v mnoha verzích.

V Zagrebu ho hráli v klasické podobě, kdy začíná sólem na bicí. Podle mě nejlepší verze je na DVD Poljud 2013. Tam Marko bez pozdravu Za dom spremni, začne zpívat bez doprovodu kapely, jenom za zvuku varhan první sloku, pak nechá pokračovat samotné publikum.Od další sloky Tuče Thompson Kalašnikov a ji Zbrojovka ….začne hrát kapela.

Originální je i závěr- po skončení bez přerušení začne kapela hrát přímo refrén songu …u moj mali dio svemira,a to pouze refrén po kterém to hned ukončí.

Koncertu byl přítomen i General Markač. Když to Marko oznámil, sklidil velký ne potlesk, ale úplný frenetický rykot. Publikum taky skandovalo Vukovar což je Chorvatské město, kde se stala válečná tragedie 18.11.1991.

Téměř 3 hod.koncert byl zakončen dlouhým outrem, po kterém diváci pochopili že už není třeba přídavku.

Marko Perkovič THOmpSON a Chico

Po koncertě jsem si chtěl nechat podepsat DVD, nebo se nechat vyfotit s Markem, což se mi i povedlo. Asi hodinu po koncertě jsem přes skleněné dveře u hlavního vchodu viděl jak se někdo s někým fotí. Pán který se fotil s fanynkou, byl další významný Chorvatský zpěvák Mate Bulič.

Ptal jsem se ho kde má THOmpSON „garderobu „ a že bych potřeboval jeho autogram. Mate mi naznačil, že mám chvilku počkat. Pak vyšel Marko ze šatny v doprovodu 4.chlapů. Bez řeči se vyfotografoval s paní a dítětem. Potom jsem Markovi řekl, že jsem jeho fanoušek z Česka a podal mu 2 DVD k podpisu. Přitom jeho doprovod stál v jeho těsné blízkosti a sledoval hlavně moje ruce. Jeden z doprovodu nás i vyfotil. Marko mi řekl Bog – Ahoj a vydal se k východu, kde ho čekali asi ještě 4 fanoušci se žádostí o foto.

Před vchodem nasedli do malého tereňáku a odjeli. Auto se mi ještě podařilo zezadu vyfotit.  Z hlediska bezpečnosti se mi ta situace zdála dost podceněna, že tak významná osoba nasedne do nehlídaného auta.

Závěrem bych chtěl napsat, že někomu bude divné proč tady vychvaluji nějakého Chorvatského zpěváka, když s Chorvaty nemám nic společného. Já ale velice obdivuji jejich národní hrdost. Protože Češi jsou hrdí jenom tehdy, když vyhrají Nagano nebo Mistroství světa v hokeji.

Dovolte abych to zakončil stylově: Bog i Hrvati. Za dom spremni.

Chico

Fotografie z celé akce si lze prohlédnout zde:

https://www.facebook.com/jaroslav.brandys/media_set?set=a.10200408113924376.1073741849.1801720792&type=1