www.PRYnCYPall.cz

Další z plánovaných akcí, na kterou jsme byli pozvání, byl jeden ze tří koncertů legendární hardcore kapely z USA PRO-PAIN v letošním roce v České republice při jejích tour. PRO-PAIN se již pohybují přes dvacet let na scéně, takže rozhodně by bylo chybou nejít a nepokusit se je i trochu případně vyzpovídat. Někdy to je totiž opravdu vážně loterie. Byť kolikrát totiž samotní členové kapel či jiní zahraniční interpreti, jak ze zkušeností víme, bývají ochotní a vstřícní k interview, pokud nejsou v časovém presu, tak na druhé straně se vždycky namane někdo, kdo tento, pro jejích fanoušky důležitý okamžik zhátí a přitom by vlastně mohl být rád, že se někdo vůbec o to a kolem zajímá. Ale to je zřejmě už věčný boj mezi publicisty, interpréty a prostředníky a zprostředkovately.

Bethrayer (Kojetín)

Obvykle to jsou spíše vždycky lidi kolem, kteří si rádi hrají na něco důležitého a v podstatě do toho nemají co kecat. Nebudeme ovšem píchat do vosího hnízda produkčních agentur a manažerů. Oni o tom ví své a kdyby se jim něco nelíbilo, tak si mohou popularitu svých svěřenců či kolem čeho všeho se točí udělat sami, budou-li chtít. Nic pro nás. Protože čas kvapí a my jsme zde od toho, abychom naším věrným čtenářům přiblížili alespoň trochu zážitek z této, nakonec velice vydařené akce z Hudebního klubu Stoun, ve Frýdku-Místku, konkrétně jeho zahrádky, která se  nachází na zcela opačném konci města. Vlastně, když se to vezmě kolem a kolem, tak s PRYnCYPall.cz jsme ve Stounu vůbec prvně, přeci jen je ten Frýdek-Místek poněkud z ruky od Ostravy. I když, možná ani tak moc ne, ale prostě to zatím nějak nevyšlo. Nevlezlo se.

Je štěstí mít přítele na telefon, jinak bychom opravdu bloudili Fajným městem křížem kráž zřejmě.

„Ne, to není ve Stounu, to je u Nároďáku, to musíte na druhou stranu. To se koná v zahrádce, tam to mají v pronájmu.“ Hlásí nám naše GPSka. „Když tak vás někde počkám.“

Sotva přejdeme řeku, tak naštěstí je již slyšet nějakou hudbu podobnou hardcore. Tedy dle zvyků, jdeme po sluchu. V domnění, že snad se teprve zvučí, ale ouha. No, mohlo nás napadnout, že zřejmě akce uprostřed města tentokrát dodrží ony vyhlášky města o nočním klidu a že typické začátky těchto akcí, kolikrát avizované na 20.hodinu večerní, budou posunuty na dřívější dobu. A tak přicházíme zrovna ve chvíli, kdy nekončí žádná zvukovka, ale rovnou koncert pro nás již známé kapely ANTIGOD z Havířova.

Hadži – Antigod

„Sorry, Hadži, tak to zase neklaplo.“, mávnu na baskytaristu kapely, motajícího si již kabel od kytary. „No jo, tak snad zase příště.“ Usměje se. Nevím, jestli fakt mám na ty kluky smůlu nebo ne.

Nacházíme místo, v docela slušně již zaplněném areálu letní zahrádky, byť i při produkci Kojetínských Bethrayer je před pódiem téměř vylidněno. Tou dobou již přijíždí i Pro-pain. Nechceme se tam hned motat, ale po chvíli se ptáme Garyho Meskila, baskytaristy a zpěváka kapely, zda je možné s nimi udělat krátké interview v podobě livespotu či ne a pokud ano, tak zda ještě před koncertem anebo až po jejích show. Gary ochotně souhlasí, že klidně před a třeba za chvíli. Po chvíli tedy již hledáme nějaké ústraní, kde by nás tolik netlumily burácející a dunící grunge decibely právě již hrajících Bethrayer a děláme krátké interview pro fanoušky PRO-PAIN a naše čtenáře, ve kterém nakonec( během hraní Pro-pain) dáváme prostor i Hadžimu z Antigod, byť se již poněkud setmělo. Ale to jen, aby hoši z blízkého Havířova taky nepřišli až tak úplně zkrátka a snad byla i spokojenost na všech stranách:

Zkušenému oku klubových harcovníků neunikne, o co vlastně tady vůbec kráčí. Prostě všichni čekají na tu chvíli, až bude hrát PRO-PAIN. A to se potvrdilo. Během okamžiku se při nástupu této kapely situace a atmosféra před pódiem razantně mění a pomalu ani není kam jít. Nevím, možná trochu popudím zkušené hudebníky, ale myslím si, že zvukově tento areál patří mezi ty slušnější, což s postupem času i docílili zvukaři, kteří určitě nakonec jen tak ledabyle neseděli za mixážním pultem a ozvučovací technikou.

PRO-PAIN – USA (NY)

A nejenom mně se totiž zdálo, že s přibývajícími minutami a taky půlitry piv, byla atmosféra lepší a lepší. Bomba koncert, co více říct.

„Víš co? Napiš tam, že PRO-PAIN byl kurva dobrý!“, povídá mi má kolegyně Wendy.  A asi dám na radu mladé školené studentky publicistiky a jen dodávám. „ Ty, já tam dodám jen: Polák by řekl, že: PRO-PAIN był kurwa zajebisty!“ A taky, že byl.

Vlastně, kousek z něj si můžete shlédnout a přiblížit i v našem hudebním sestřihu z této akce:

Nicméně někdy kolem půl desáté hoši z New Yorku končí svůj set a byť zhruba tak čtvrthodiny skandující osazenstvo toužící po přídavku, se nakonec pozvolna vytrácí od pódia.

Hoši již nepřidali. Holt, nebývá to zvykem u jistých zahraničních kapel, prostě čas je čas a hotovo. Všimli jsme si, že asi dosti unavený Gary Meskil již odpočíval na lavičce za pódiem s ručníkem. „Ne, ti už tam nepůjdou.“ A taky že ne, není to jejích styl totiž. Ono totiž, hardcore není taky ve skutečnosti vůbec žádné opalování.

Ještě pár fotek, které si můžete prohlédnout zde, v tomto vloženém fotoreportu z celé akce a hurá kolem jedenácté na Ostravu, zatímco dalším dnem ve Frýdku-Místku vypukne čtyřdenní festival Sweetsen 014.

Tak zase někdy někde na nějakém tom podobném pořádnem nášupu, zatím

Mathi

http://www.casrock.cz/porady/hudebni-svetaci/hudebni-svetaci-pryncypallcz

pozn.:

* 11.7.2014 -S trochou zpoždění dokládáme ještě jedno video z akce z koprodukce Radoslava Piekielnickeho: