www.PRYnCYPall.cz

Poslední prázdninový den, který shodou okolností vyšel i na neděli se na zámku v Hradci nad Moravicí uskutečnil závěrečný, ze série tří koncertů konaných v České republice, na kterém se měly představit legendy hudební scény. Za naší domovinu to je jasně Věrka Špinarová, kterou máme také na seznamu mezi kapelami anebo interprety, vlastně ta patří nedomyslitelně k ostravské hudební scéně. Z zahraniční scénu reprezentovala pro změnu další legenda rockové hudby, baskytaristka a zpěvačka Suzi Quatro. Prostě, první důvod pro ty, kteří si chtějí vychutnat kvalitní vystoupení, tam jít.

Druhý důvod, proč zrovna tam? Nevím, neznám akustiku jiných míst, ale někdy v dávné době jsem zrovna na tomto zámku byl na koncertu kapely Fleret a vím, vzpomínám si, že akustika byla velice výborná, tudíž, kdo zná hlas Věry Špinarové, tak tomu nemusím říkat, že zde vyzní daleko lépe. Jo, ani nevím, kdy jsem doopravdy viděl a slyšel Věrku na živo, snad nějaký ten Den horníků v 90.tých nebo 80.tých létech. To už je dávno.

O to více podmaňuje celou věc i fakt, že Johny, který nám také píše nějaké ty recenze a příspěvky mi řekl, že nedávno tam byl na vystoupení kapely Čechomor a že koncert byl vynikající. Což jen podmanilo původní myšlenku mého zájmu.

Ten třetí důvod je jasný, dámy hudební scény, které opravdu slibují skvělý a kvalitní kulturní zážitek a taky, jdu tam s Wendy, naší zpěvačkou. Takže ono je to tak trochu i účelově a prakticky.

Snad vyjde počasí, protože se traduje, že pokaždé, když má Věrka zpívat na open-air scéně, tak prší. Tedy prý jednou ne, když kvůli nemoci (chřipka), zrušila či spíše odložila koncert, tak se udělalo anebo bylo krásně. Nevím, jestli tomu tak bylo pokaždé, ale zřejmě ve většině případech ano, jinak by tento „mýtus“ nevznikl. A Suzi Quatro? Tak tu jsem poslouchal asi už od narození díky rodičům.

Dovolil bych si říci, že pokud by nebyly tehda v těch létech od roku 1973 preferovány jiné věci. Tak mi možná hrála u kolíbky z rozhlasu. Nadsázka. Ale další důvod zjistit, jak to vlastně je. No a asi jediná věc, která mne tak trochu tíží anebo zajímá je ten fakt, že i když legendy „nestárnou“, tak přeci ze zkušenosti vím, že u některých je již ten postup časů i docela znát, což zřejmě pamětníkům nemusím říkat. A tak mne zajímá, po zhlédnutí pár starých videí, zda koncert Suzi Quatro bude mít alespoň něco, z té dávné šťávy.

Přijíždíme do Hradce nad Moravicí tak zhruba o hodinu a půl dříve, než je avizován začátek koncertu. Cestou k zámku nás přepadává chuť, dát si jedno pivo. Krakonoš 11 – skvělá volba, to jsem nečekal. Každopádně během našeho chuťového požitku předpověď meteorologů bere za své. Sem tam zahřmí a už prší. No, snad se to vybere, ještě je čas. Čím více se blížíme k místu koncertu, tím je těsněji. Tedy prodírat se přes ty auta, nic moc, ale už jsme na jednom z nádvoří zámku. Hodinu před koncertem je před pódiem plno, odhadem už tam stepuje tak zhruba na tisíc lidí.

Přesně na čas začíná intro v podání Adam Pavlík bandu, no, možná tak o dvě minutky později a Věrka přichází na scénu.

Věra Špinarová a Adam Pavlík band.

To už se návštěva dá odhadovat tak na dva a až dva a půl tisíce lidí a zpívá staré pecky. Po zhruba druhé skladbě začíná pršet citelně více a my bereme zavděk místem pod polostromem za zvukařským pultem. Štěstí, že má průhlednou slídu. Největší ohlas má asi její česká verze z filmu Tenkrát na západě s názvem Jednoho dne se vrátíš. To už je hlediště ale plné deštníků, navzdory instrukcím na rubu vstupenky agentury Ticketpro. Mimochodem, ty instrukce mi vážně přijdou dost ujeté, nejenom již vůči dnešní době (trochu zastaralé již), ale i vzhledem k tomu, co se dá koupit ve stáncích (Birell v plechovce, též se  nesmí vnášet jako předmět nebezpečný, jde přeci jen o bezpečnost nejen interprétů, ale i diváků samotných). Přeci jen si myslím, že oproti jiným koncertům se dá očekávat návštěva kulturního publika se slušným chováním a žádnými excesy.

Ten polokeř, za pultem zvukařů je dost podstatný, protože má vliv i na další věci spojené s touto reportáži. Ale zvukový zážitek perfektní. Stát ještě tak možná o deset až dvacet metrů blíže, tak čůrám maggi v kostkách (typická hláška). A Suzi Quatro? „ No, tak to si ještě počkáte!“ říká Věrka pro jásající diváky někdy ke konci svého vystoupení. Ano, někdy ke konci…, což si vlastně můžete, kdo nebyl, protože ho to nezajímá, poslechnout i z našeho „spíše lesního“ sestřihu:

Ani vlastně nevím, jak ukončit tuto reportáž (vlastně ani nevím, nechtěl jsem tam jít jako publicista, spíše si to jen vychutnat, ale zase byla by to škoda historicky nezaznamenat) z opravdu skvělého ukončení letního prázdninového času, protože hlavou se mi honilo pár věcí.:

Suzi Qutaro & band.

Chvílemi až mráz po zádech, ale tím počasím to nebylo. Nikdy jsem tak s hrůzou nesledoval minuty, kdy budu muset (opět kvůli spojení), odejít před koncem skvělého koncertu. Zatím můj vrchol, bylo vystoupení Stinga v ČEZ Aréně, ale tohle to, to zcela předčilo, ani nevím, zda by v ČEZ Aréně byla taková akustika. Vidět opravdu pařící lidi postřední generace, tedy všechna čest i těm mladším, kteří tam přišli, opravdu balada. Cestou vlakem to ještě hodnotíme s jedním pánem, který se zúčastnil koncertu Suzi Quatro v Praze někdy v těch osmdesátých létech a sám potvrdil že tento byl prostě bomba. Jo, když hrála suzi, tak nepršelo už. Přestalo

Prostě jako by se opravdu tak zhruba na 40 let zastavil čas a vše zůstalo stejné a neměnné, což vám možná řekne i těchto pár fotek z akce:

https://www.facebook.com/martin.wattor/media_set?set=a.10202956410895645.1073741853.1364838136&type=3

Díky, za asi nejlepší zážitek, Dámy. Smekáme. Osobně nemám slov, ale něco jsem prostě napsat musel

No, snad jsem na něco nezapomněl,

Jo vlastně jo, prej, kdo chce, tak se má stavit někdy 18.prosince do ostravského Gongu na Věrčin poslední letošní koncert, pro změnou s další výbornou českou zpěvačkou Petru Janů a prý se fakt jako máte na co těšit!

Wendy & Mathi

(možná to ještě doplníme o dojmy Wendy)

A Wendy píše:

Jestli byla šance, jak si fakt užít poslední srpnový den, koncert Věry Špinarové a Suzi Quatro byl výbornou příležitostí. Vydali jsme se tedy do Hradce nad Moravicí, konkrétně na zámek, kde se akce konala.

Už od cesty z nádraží to vypadalo, že koncert bude v dešti, což vlastně nebylo překvapivé, protože z mých minulých zkušeností vždy, když hrála Věra Špinarová, lilo jako z konve. Po příchodu k zámku jsme viděli mnoho lidí, a to jsme měli časový náskok. Místa k sezení před pódiem už byla plně obsazena a i kolem se sdružovaly masy lidí. Kolem tisíce návštěvníků tam už určitě bylo. S Mathim jsme si našli vcelku dobré místo, odkud bylo na pódium dobře vidět, stačilo už jen čekat.

19. hodina se navršila a za malou chvilku vystoupila Věra Špinarová se svou kapelou. Ocenili jsme, že se dodržel plánovaný start koncertu (ty dvě-tři minuty navíc opravdu nevadily). Po první písničce začalo pršet a v publiku vznikla jedna velká deštníková střecha. Nepřízeň počasí ovšem nikomu nepokazila zážitek z koncertu. Řekněme si to tak, Věra Špinarová prostě nikdy nemá chybu. Střídala songy – chvíli rychlé a energické, k tomu pár pomalých, což bylo skvěle vyvážené. My už jsme se uchýlili dozadu za stánek zvukaře, kde byl skvělý výhled a zvuk perfektní. Věra své vystoupení ukončila přídavkem a legendárním songem „Jednoho dne se vrátíš.“ Můžu říct jediné, opět mi způsobila husí kůži, a ode všech se dočkala mohutného aplausu.

Po půlhodinové výměně aparatury vystoupila Suzi Quatro. Už od začátku kapela vytvořila skvělou pozitivní energii, která došla až k nám dozadu. Všechno k sobě skvěle pasovalo, zpěv, kytary, dechové nástroje, prostě vše fungovalo. Koncert postupně gradoval díky tomu, jak šly songy za sebou. Co píseň, to dokonalost, to unikát. Suzi předvedla neuvěřitelný výkon. Mathi: „Takhle to vypadá, když se na 40 let zastaví čas a nic se vlastně nezměnilo.“ Opravdu nám šel mráz po zádech a tím počasím to rozhodně nebylo.

Celému večeru se nedalo nic vytknout, snad jen to, že jsme s hrůzou počítali minuty do odjezdu posledního vlaku. Mathi stále doufal, že nám neunikne známý song If You Can Give Me Love, ale bohužel, čas byl neúprosný. Tak snad někdy příště…

http://www.casrock.cz/porady/hudebni-svetaci/hudebni-svetaci-pryncypallcz