www.PRYnCYPall.cz

Ještě jednou se vrátíme k letošnímu Slezskoostravskému Rock-festu Open-air 2014. Ani nevím, jak to mohou vidět jiní, nicméně z našeho pohledu jednou z výrazných osobností letošního festivalu, opomenu-li místní regionálně známé kapely, byla bezesporu Hanka Kosnovská zpěvačka kapely NIL z České Třebové. Možná spojitost s původním zaměstnáním, ale proč se nepokusit jít s touto zpěvačkou „Na slovíčko“.

Ovšem je jasné, že čas je nepřítel a tak to nakonec dopadlo na dálku, po chatu, on-line:

Kapela NIL, asi to možná bude znít ode mne trochu směšně, když tedy vlastně tak nějak letos slavíte kulaté výroči 10 let. Já jsem vás vlastně poprvé nějak zaznamenal, v té přehršli různých kapel, až když jste letos hráli  na Slezskoostravském Rock-Fest Open-Air 2014, (ke kterému se ještě v průběhu tohoto případného dlouhosáhlého „povídání“ vrátím.), ale potom jsem si vzpomněl při surfování po netu, BLIK- a bylo to tady, že jsem před rokem zrovna něco četl. Proč vlastně název NIL a má to vůbec nějakou spojitost s Egyptem, viz. vzhled webových stránek kapely?

Hanka: „Ahoj, trochu Tě opravím, letos neslavíme 10let existence, už je to trochu dýl. První koncert jsme měli v roce 2003, a nedávno jsme odehráli 400. koncert. Název NIL vymyslel bubeník Majkl , je to jednoduchej, zapamatovatelnej název. A Egypt je fascinující. Při tvorbě obalu naší první desky a webovek jsme se jím inspirovali. Ta vlnovka je hyeroglif a znázorňuje řeku, vodu, a taky Nil.“

 Je fajn, že kapela ve stejném složení vydrží spolu tak dlouho. Jak vlastně u vás hudba vzniká (cca 5 cd je dost)?

Hanka: „Složení Nilu se ale minulý rok změnilo! Kytaristu Honzu nahradil Komár, který s námi od začátku občas hrával jako druhý kytarista. S Honzou jsme skládali formou jamu. S Komárem jsme se zatím ke skládání nedostali, nebyl čas. Po Honzově odchodu nás čekalo jarní akustické turné a pak letní koncerty,

takže ve zkušebně jsme se věnovali pouze aranžím pro akusťák a přehrávkám.“

 Takže zase vlastně opět celá čtveřice od „K“?

Hanka: „;-) jojo.“

10 let v hudbě, dlouhá doba. V jedné kapele. Máš i nějaké, své vlastní mimokapelní hudební aktivity, projekty atd. anebo jen srdcovka NIL?

Hanka: „V Nilu se plně realizuju, takže nemám.Nikdy jsem neměla potřebu, ani čas pro nějaké vedlejší projekty.“

 Z mého pohledu jsi na SORF 2014 (Slezskoostravský Rock fest) kromě některých naších regionálních kapel, patřila spíše k těm výraznějším osobnostem festivalu ( 3 poslední kapely jsem už nebyl) společně s kapelou NIL hudebně, Nabyl jsem z Tvého projevu a vůbec… působilo to na mne, jako bych viděl Alanis Morissette (někdy tak přirovnávám) v českém, poněkud ostřejším, tvrdším i co se hudby, kterou hrajete, což je jedině dobře. Co ty na to? A jak se Vám tam hrálo?

Hanka: „Pobyt i vystoupení na SORF 2014 jsem si užila. Cítila jsem, že návštěvníky festivalu naše hudba zaujala a dalo se to poznat i z prodeje našeho merče (CD a trika), kterého jsem se po koncertě ujala.“

V Ostravě jste hráli prvně anebo i předtím? Užili jste si Ostravu anebo jenom taková typická klasika, příjezd-odjezd mezi koncerty?

Hanka: „Každý koncert si užíváme! Na SORF jsme hráli i v minulosti. A v Ostravě za celou dobu existence už několikrát. Na výlety většinou čas není.“

Dnes takové TV soutěže, spousta „zpěvaček“ hledá uplatnění, co Ty? Absolvovalas něco před NILem?

Hanka: „Ne, ani si nepamatuju, že by tenkrát něco bylo.“

A co bys z Tvého pohledu, dnes již zkušené zpěvačky, matadorky hudební scény, těm tzv. „rádoby celebritam“ poradila?

Hanka: „Hele, vůbec nic “

Často kolikrát originalita zaostává za komerci, hudebně. Co Vy? Setkali jste se komerčno -nekomerčno? Ústupek v tom, co hudebně cítíte, prosazujete a tak podobně?

Hanka: „To tedy ne. Děláme to tak jak my cítíme a chceme.“

A jaký je Tvůj pohled na kapely, z toho pohledu, že zpočátku byly fajn kolikrát a časem zfádněly?

Hanka: „Hele, já nikoho neřeším. Každý se měníme, ať chceme, nebo ne. Ani já nebudu zítra taková, jaká jsem dnes a co se mi dnes nelíbí, může se mi líbit zítra. Takže až ten rozhovor zveřejníš, tak ten obsah bude vlastně minulostí.“

Nejen hudbou je člověk živ. Hudba spíše jako hobby, poslání…Co vlastně děláš jinak Ty a ostatní, když zrovna nehrajete, nenahráváte, nezkoušíte apod. Pokud to není nějak tajné?

Hanka: „Já provozuju krejčovství, navrhování a výrobu oděvů. Bubeník Majkl je nákupčím zboží pro jednu chráněnou dílnu, basák Kobéz provozuje občerstvení na přírodním koupališti a taky pracuje v hotelu na recepci a kytarista Komár je všestranně nadaný. Dělá spoustu věcí, ale především se živí focením.“

 Texty si píšeš sama anebo na nich nějak pracujete?

Hanka: „Jo jo, sama, je to moje osobní záležitost.“

Vlastně, s Tebou, jak jsem se dočetl, je NIL tam, kde je. Ještě, teda prý se ti líbí extravagantnost…

Hanka: „Jeden bez druhýho to nejde… a s tou extravagantností nevím…nornální nejsem, ale extra asi taky ne “

To je fakt, ale vzhledem k nějakým celospolečenským smýšlením, trendům atd., co je vlastně dnes dle Tebe v módě?

Hanka: „Hele, já nevím, vůbec se nezajímám. Je mi jedno jakej je trend. já mám svoji hlavu, nejsem ovce. Nemám televizi, účet v bance, IPhone (nebo jak se to jmenuje) a ani sporák a žiju si spokojeně J“

Ještě k těm textům, když je to os.záležitost. Zpíváš o životě atd., teda míníš věci takové jaké jsou  anebo i něco tím chceš říct? Narážíte i na nějakou problematiku?

Hanka: „Texty jsou většinou o mejch prožitcích. Dětství, láska, přátelství. Pro napsání textů mě většinou nastartuje nějaká nepěkná zkušenost. Fated Soul je o domácím násilí. The Jaws Of Sickness je o mojí bábi, jak ji pohltila hnusná nemoc a třeba The Velvet Touch Of Tongue a For You je o mojí nenaplněný lásce.“

Apropó, The Jaws…ten videoklip je fakt originální, …

Hanka: „Sice úpně nekoresponduje s textem, ale atmoška je skvělá!“

Nyní jste se tedy věnovali spíše tomu akusťáku. Nějaké další plány NILu v budoucnu?

Hanka: „Máme roztočenou akustickou desku, kterou bychom rádi do konce roku vydali.“

400 koncertů je již dost slušný počet, abys ohodnotila publikum. Kde je podle Tebe nejlepší a jak se ti líbí to ostravské?

Hanka: „Publikum tu je všude stejný. “

A co bys závěrem tomu publiku vzkázala?

Hanka: „Ať i nadále choděj na koncerty!“

Velice moc tedy děkujeme Hance za ochotu, věnovaný čas a poskytnutý rozhovor a na závěr přejeme ať se Jí i NILu prostě daří.

Mathi

(fotografie PRYnCYPall.cz, z SORF 2014)