www.PRYnCYPall.cz

POLSKO, 24.leden 2015 koncert, Palac muziki i tańca w Zabrze.

Tak jako si Chico jednou ročně plní svůj sen a vyráží někam na jih, do města Zagreb v Chorvatsku, na koncert svého nejoblíbenějšího zpěváka Marka Perkoviče THOmpSONa a stejně tak, jako spousta jiných lidí a vás, kteří si sem tam krátíte čas čtením naších stránek a taky někdy vážíte dalekou cestu, abyste spatřili a poslechli si své miláčky. Tak letos jsme se pro tuto věc rozhodl i já. Prostě konečně si vychutnat koncert své nejoblíbenější umělkyně, snad mi ty české, včetně Lucky Bílé prominou a odpustí.

Tato myšlenka vlastně vznikla zhruba před čtrnáctí dny, kdy jsme jednoho pátku seděli s Chicem v Chacharkově doupěti, tedy vlastně jen hospůdce na Hulvackém kopci, řešili nějaké ty věci a přitom mu povídám:“ Ty, Chico, víš jak ty vždycky jedeš na ten jih na toho svého Marka Thompsona, tak já uvažuji, že letos si to nějak pohlídám a pojedu se podívat na koncert Agnieszki Chylińskej do Polska anebo nějaký ten festival, kde by vystupovala.“ (Známé a nejlepší to polské rockové zpěvačky- hvězdy).

Pro někoho, komu jméno Agnieszka Barbara Chylińska nic neříká, tak podotknu pouze tolik, že jí poslouchám někdy od roku 2000 + – nějaký ten rok, kdy ještě působila co by frontmenka shudební skupiny O.N.A., s níž nastartoval boom na polské hudební scéně již někdy od počátku devadesatých let minulého století, než se pustila na svou sólovou dráhu a inklinovala k modern rocku. Pro mne absolutně Paní zpěvačka, TOP mezi zpěvačkami i když pravda, každý má svůj vkus. A ono, pořád jen internet a desky, když prostě koncert, to je šťáva.

Chico cosi k tomu jako vždycky brblal o Polsku a tak, ale mně to nedalo a jen tak jsem se díval na stránky Agnieszki  www.chylinska.com, kdy že to má nějaký přijatelný koncert a ono hle, 24.1.2015 se koná hned koncert v Zabrze, což je vlastně hned kousek od nás. Proč toho tedy nevyužít hned z kraje roku, vědět, starat se o  to dříve, tak nejspíš bych možná jel slavit Silvestra do Krakowa, ale prostě tohle to si nelze nechat uniknout. Kdo ví, kdy kde a jak bych do Polska přes ten rok jel, takže hned podnikám veškeré kroky (dovolená, výměna peněz, cestovní pojištění, mezinárodní zpáteční jízdenka atp.) k tomu, abych si splnil jedno své přání. Svůj sen či spíše svůj první letošní novoroční dárek v podobě návštěvy jejího koncertu..

Konečně nadešel onen, pro mne opravdu významný den, sobota 24.1.2015. Usedám do vlaku a jediné, co ve mně vytváří jisté pocity nejistoty je fakt, zda nakonec se mi povede sehnat lístek. Malou útěchou je fakt, že zbývá asi něco kolem 180.ti volných míst. Trochu na passblint sice, ale to riziko za to stojí.

Druhý problém, zřejmě ten, který již potkal nejednoho účastníka různých výjezdů, byl ten klasický, spojení. Buď tedy vzít rozum do hrsti a vrátit se o půl jedenácté v noci vlakem ze Zabrzu  anebo zůstat až do konce a pak děj se vůle boží až do půl desáté rána. Tohle to rozhodnutí  se ovšem nechávám až na samotný večer.

Něco po půl čtvrté odpoledne vystupuji na nádraží v Katowicích. Ani bych neřekl jak velké to je město a již jeho předměstí Ligota jasně vystihuje o čem Katowice jsou. Ano, slavná Gieksa, nápisy klubu ve formě grafitti zdobí celé předměstí. Když už jsme u toho fotbalu, tak shodou okolností i ony známé kluby Ruch Chorzow – další předměstí Katowic no a konečně Górnik Zabrze, vzdálený zhruba dvacet minut cestou valkem, kdysi to všechno slavné polské fotbalové kluby hrající nejvyšší soutěž. Tak tohle mi v tu chvíli probíhá hlavou i poté, co jsem strávil oněch volných 40 minut kupováním jízdenek a zpátečních rezervací. Pro jistotu na oba mezinárodní spoje. A po chvilce chaosu na katowickém nádraží konečně nastupuji na vlak společnosti Koleje Ślązskie směr Gliwice a po půl páté úspěšně vystupuji v Zabrze (cestou opět ony nápisy Ruch, Górnik, GKS a podobně). Myslím, že některým starším ostravským čtenářům řad fotbalových fans ostravského Baníku toto popisovat nemusím.  Ale dost o fotbale, přeci jen jedu za muzikou.

Po půl hodině vyptávání se nakonec stojím před místem činu. Je něco po 17. Hodině a vrátný mi říká, že kasa se otevírá až někdy v šest. Dělám si krátký okruh po místním okolí. Venku začíná sněžit. Vzduch v Zabrzu mne vrací do dob opravdu Černé Ostravy, kdy těžba a koksovny jely v plném proudu, tak nevím, na co si lidi kolikrát v Česku, když je smogové období stěžují. Paráda. Nakonec končím v kavárně Domu Muziki i Tańca a dávám si něco na zahřátí. Kávu. Mezitím se to již před palácem pomalu hemží těmi, jenž mají lístky rezervované přes internet. Přesně v 17:50 hodin je vyhráno. Kasa se otvírá a v ruce mám lístek za 70 Zł. (zhruba 450,-Kč v přepočtu na naše, slušné). Tak už nic nebrání užít si koncert. Další dvě hodiny (nakonec tedy jen hodinu a půl), trávím procházkou po Zabrze. Jo, tak si někde sednout do nějaké té restaurace, dát si pivo a počkat. Ale ouha! Pokud je člověk u nás zvyklý že prochází kolem hospoda-hospoda-herna-herna-hospoda, tak v Polsku to je bank-kantor-kantor-bank- bank-kantor. A v sobotu navíc všechno v tuto hodinu zavřené. Zavděk tedy beru pouze místními potravinovými řetězci Źabka nebo Małpa a kupuji si nějaké ty tyčinky a energeťáky. Jako na láhvové pivo na sněhu, to opravdu nemám náladu a ani pomyšlení. Tohle to mi docela připomíná i Maďarsko. Já s tím tedy až tak velký problém nemám, i když raději bych… fakt že jo, někde na těch pár hodin usedl, ale jak tak vnímám to, co se momentálně děje k jistým restauračním novelám v Čr, tak asi nevím nevím. Divil by se každý. Navíc Poláci ctí i svátky a proto jsou tam restaurace vesměs otevřené jen do 21. hodiny a zřejmě pouze přes týden.

Agnieszka Chylińska

Půl hodiny do koncertu již usedám na své místo. trochu zaskočen i tím, že šatna je zadarmo, součást lístku. Hmm, taky novinka, na kterou u nás nejsem zvyklý. Ale svědčí to hodně o úrovni a navíc tento fakt mi vyřešil další mou nejistotu, jít dovnitř i s bundou (někteří šli, asi tak dva, tři- pět jak jsem si všiml) či si prostě zachovat dekórum kulturně založeného člověka. Jo, prostě asi o úroveň výš, bych to řadil. A pak že Poláci na všem vydělávají. Není pravda! Myslím, že v Česku je tento nešvar daleko rozšířenější.

Je asi minuta po osmé a na scénu nastupuje support: Yellow Cab. Pro mne neznámá kapela. Zkoušel jsem si ji najít někde přes internet, ale ono ten název je docela hodně rozšířen, takže mi to vyhledalo spousta jiných věcí. nicméně určitě zajímavá kapela pro bluesmanny. Jo, na rozjezd dobré, ale hráli moc dlouho. Vážně, toho blues bylo moc. Obvykle support hraje tak 30 max. 40 minut, ale skoro hodina, to už spíše souvisí se společným turném. Však i diváci v sále již ke konci vyvolávali Agnieszku a nadávali že 70 Zł. dali na ní. Samozřejmě jako vždy a všude v takových místech platí zákaz fotografování a pořízování snímků, což mi místní pořadatelka dala hned najevo v úvodu vystoupení Yellow Cab. Prostě neunikl jsem jejím ostřížím zrakům, ale musel jsem se smát tomu, když se to tam jenom blýskalo různými tablety a zrcadlovkami, které jí asi unikly. No nic. Musím to udělat jinak. Pochvalu si určitě zaslouží technici. Za 10 minut, scéna připravená a 21:01 přesně začíná doslova to pravé peklo:

Co dodat závěrem. pro mne opravdu luxusní nezapomenutelný zážitek. Agnieszka dala své typické songy, které neustále poslouchám na internetu Niebo, Winna, Znałazlam a další své hity, které vždy získaly velké ovace. No a mezi nimi již vím, že chtě nechtě, bohužel kolem desáté, zřejmě uprostřed repertoáru musím opustit koncert. Ty tři a půl hodiny před ním mne o tom přesvědčily. Každopádně i ona hodina strávená s touto neustále živou a energickou zpěvačkou, která své songy prokládala zajímavými a předevšími normálními proslovy stála za to.
Myslím si, že s klidem mohu dle atmosféry v sále říct, že nakonec Palac czy Dom Muziki i Tańca v Zabrzu był zburzony. Pokud ne, tak rozhodně k demolici daleko nebylo. Určitě  někdy ještě jednou ( dvakrát, třikrát …) !!! Nakonec, co se týče kvality, jak zvuku na koncertu i vystoupení a atmosféry vůbec- TOP.

Hodina a půl strávená v Katowicích do odjezdu vlaku domů, rovněž: Zupełnie inny świat! O půl třetí v neděli ráno, konečně doma v zaněžené Ostravě. Ať si o tom každý udělá svůj vlastní úsudek, ale mně zní v uších slogan z reklamy na Colon (prací prostředek): KVALITA ZA ROZUMNOU CENU!

https://www.facebook.com/martin.wattor/media_set?set=a.10203935914542624.1073741862.1364838136&type=1&pnref=story

Tak tolik z Polska

Mathi

Detailní fotografie z koncertu, zde na:

http://www.mmsilesia.pl/artykul/agnieszka-chylinska-zaspiewa-w-zabrzu-bilety,3101926,art,t,id,tm.html