www.PRYnCYPall.cz

KRITICKÁ SITUACE – 1990-1996

CD DIGIPACK / DIY

Kapel na naší scéně působí mraky. Skoro každá druhá se pyšní nějakým přídomkem. Jaký však napasovat na legendu české punk / hardcore scény, aby nevyzněl fádně a rutinně? Snad na to v průběhu poslechu jejich kompilačního alba přijdu. Ale hned na úvod se přiznám k jedné věci. Tahle recka nebude, a ani nemůže být, objektivní.

Těžko zůstat nestranný ke kapele , jejíž hudba mě provází životem někdy od roku 1989, kdy jsem ji poprvé uviděl v dokumentu Fera Feniče „Vlak do dospělosti“. Přes dema pokoutně nahraná na kazetách, kompilačku Epidemie, se v roce 1993 dostala moje maličkost k první desce „ Kritická Situace“ a už tehdy mi bylo jasné, že tohle je láska na celý život. Když se kapela v roce 1996 rozešla, zůstaly aspoň zmiňované nahrávky doplněné o Ep „Forgivness“. Nejednou mě napadlo, že by bylo fajn mít všechny tyto zásadní nahrávky pohromadě na jedné placce. No stalo se, ale až po sedmnácti letech čekání. Tohle kompilační cd kapela vydala při příležitosti svého reunion koncertu v roce 2013 a obsahuje právě čtyř skladbové Ep, celý debut + tři skladby z kompilačky „ Epidemie“  navrch. Takže výživa takřka nitrožilní.

Díky nahrávkám z různých období  kapely je jasně slyšet hudební vývoj, kterým si kapela prošla. Od raného agresivního punku / songy Eliáš Kozák, Chlapci a chlapi/ k melodickému hardcoru nejvyšší kvality / Už nikdy, Kat se zelenou kápí, Nečekej/, thrash/hc  vypalovačkám / Většina, Snad kdesi za Piavou/ až ke skoro depresivnímu rannému emo/hc  / Říci ne, Odpuštění/.  Až člověka napadá kacířská myšlenka, jak by asi zněla kapela dnes, kdyby třeba zkusila nahrát nějaké nové věci? Vím, utopie a nepravděpodobná spekulace. To dřív budou politici mluvit pravdu a dělat za základní plat, než by se to stalo.

Kromě strhující hudby byly vždy silnou stránkou kapely texty. Zvláštní, pocitové, plné pacifismu, antimilitarismu , s obrovským důrazem na svobodu jednotlivce. K tomu jako perlička na dortu zhudebněná báseň klasika Fráni Šrámka /geniální a asi nejznámější vál „Snad kdesi za Piavou“/.

Dalším poznávacím znamením kapely byl zvláštní zpěv Roberta Vlčka, ne vždy intonačně jistý, ale s barvou, kterou dodnes na hc/punkové scéně nedisponuje žádný frontman. O kytarové souhře ani nemluvím, na svou dobu naprosto dokonalé souznění punkové neurvalosti, hardcorové sevřenosti a metalové melodiky.

Když jsme se o Kritické Situaci bavili společně s mladšími kámoši, kteří se k ní dostali až kolem roku 2000, jeden z nich utrousil: „ Jako není to zlé, ale na mě jsou ty kytary takové moc Iron Maidenovské “. Zabil nejvíc v ten moment  a bylo po debatě . Ale už tady nebudu dál trylkovat.

Tohle devatenácti skladbové cd je určeno všem, kterým KRITICKÁ SITUACE před lety učarovala, všem kteří ji objevili později, a i těm , jenž si svou cestu k ní teprve hledají. Tenhle digipack stojí za to mít a vědět, že už v devadesátých letech jsme tady měli kapelu, která byla svá, originální, zajímavá a hlavně jedinečná. Ano, JEDINEČNÁ , to je to slovo, které jsem celou dobu hledal.

Johny from Troppau   5 / 5