Letní festivalová sezóna nám pomalu končí a některé věci se vracejí do zajetých kolejí. A jednou z těchto záležitostí je i tradiční „písničkářský“ Open-Mic Na podiu, jehož již 17. Pokračování proběhlo tuto sobotu v Čajovně Rashmi v Ostravě-Porubě. Slovo písničkářský v uvozovkách píši záměrně, nejen proto, že zde lze vidět i dvojice či trojice, ale také se ohledně této věci ještě zmíním v jiné jisté souvislosti.

René a René Matláškovi (MAROD-Ostrava)

René a René Matláškovi (MAROD-Ostrava)

Další z věcí je, že i místnost, kde David Bartoš tuto pravidelnou akci pořádá změnila oproti předchozím dílům i svou tvář.

Při tomto 17.dílů se jako první mezi vystupujícími na podium postavil zřejmě zatím nejmladší účastník, René Matlášek, jinak zvaný Tesák, jak je v těchto trampských a folkových kruzích zvykem, společně i se Reném starším, zvaným Racek, jinak hráči rodinného hudebního uskupení MAROD (jinak zkráceně a jednoduše Matláškovic rodina). Určitě jeho vystoupení zanechalo v příchozích divácích dobrý dojem.

Saša1969

Saša1969

Později jsem právě dal pár slov s Rackem, tedy ze starším z rodiny Matlášků, který se zde se svou vlastní produkcí objevil již v červnu a dozvěděl jsme se, že před týdnem právě skupina MAROD si na jednom z větších folkových festivalů vysoutěžila, řekněme cenu asi nejpotěšitelnější a tou je cena divácká.

Další z vystupujících byl písničkář zvaný Saša1969, vlastním jménem Alexander Muller) pocházející z Brna, ale žijící prý pravidelně ve Francii. Ten říkal, že sice moc písniček ve svém repertoáru nemá, ale i tak by se styl jeho produkce dal přirovnat…

One Great Dream, jako host anebo spíše + kdokoli z publika.

One Great Dream, jako host anebo spíše + kdokoli z publika.

Nevím, ale měl jsem pocit, jako bych poslouchal Vysockého v trochu jiném jazyce anebo alespoň některé z jeho písní. Určitě zajímavé.

Pravidelné právo jedné písničky využilo kupodivu paradoxně spíše neúplné nově poskládané ostravské rockové uskupení One Great Dream z Ostravy se svým jedním speciálně pro tyto příležitosti upraveným songem, který rovněž zaznamenal ohlas u diváků. (ne, se tak blbě píše o své kapele, ale jinak to prostě nejde asi. Opět na dvou židlích). Každopádně, dle očekávání, takových zájemců bylo více.

Po nich již místo Na podiu patřilo písničkáři z Prahy, konkrétně Žižkova, jménem Tom Dvořák a jeho písně se divákům, jak jinak, než rovněž líbily. Koneckonců na jistý sestřih z této akce se můžete podívat i zde:

Tedy, během vystoupení Toma jsme již s Wendy, protože ono i kapelní život má své, odešli a na určitě zajímavé uskupení Hope Astronaut z Olomouce, které jsme zaslechli ještě před zahájením 17.tého Open-Mic při zvučení a jistě se bylo na co těšit.

Tom Dvořák (Praha-Žižkov)

Tom Dvořák (Praha-Žižkov)

No, spíše jsem ten závěr reportáže z toho poklidného místa chtěl věnovat právě uplynulemu červencovému Open-Mic festu, který se konal na Havličkově náměstí před Čajovnou Rashmi.

Festival samozřejmě bude pokračovat i v příštím roce, ale spíše  se bude preferovat jen ryze písničkářsky. Pokud by některé jiné další kapely měly zájem si zde zahrát, tak jedině v tomto unplugged nebo accoustic duchu a rozhodně by měly, pokud by si zde chtěly zahrát, slevit nároky na zvuk (krabičky a jiné pro ně životně důležité prkotiny), protože jenom celou věc ztěžují a prodlužují, což samozřejmě nechám jen ryze na kapelách a jejích členech. I proto, že zde vystupují často i jednotlivci, hrající právě v nějaké, i známější kapele.

Jinak opravdu skvělý večer který si můžete přiblížit i zde, v tomto přiloženém fotoreportu.

W&M