www.PRYnCYPall.cz

 Dnešní příspěvek či reportáž z pořádané akce začnu poněkud netradičním a netypickým způsobem. Tedy nutno podotknout, že se mi dnes, v té přituhující zimě vůbec nikde nechtělo. Prostě ať dělám, co dělám, tak v zimě si spíše připadám jako ten medvěd, co jen tak pro nic za nic nevyleze ze svého brlohu. Každopádně hodně tomu napomohla i zcela jiná skutečnost.

Jde o to, že tímto dnem, tedy 9.2.2013 s námi bude spolupracovat či se stane dalším členem našeho týmu jeden a dovolím si hodnotit nejen z pohledu svého, ale i po pozdější debatě s Chicem, zkušený recenzér Johny, který zde trochu nastíní dění na Opavsku a také i dle svých zájmů doplní některé akce v Ostravě, které nám někdy, opravdu bohužel unikají, ale to jen tak výhledově. Takže řešíme momentálně i jiné, poněkud mimohudební věci. Více informací o něm najdete v úvodu našich stránek. Což si myslím, že pokud se někdy někomu ze skupin, o kterých zde píšeme, někdy nějaká kritika zdála poněkud nevyhovující, tak případně může očekávat ještě horší časy. Nicméně z naší strany mi přijde, že to poněkud zase o ten pověstný stupínek zvedne onu novinářskou úroveň a kredit v očích jiných čtenářů a přidá na kvalitě, kterou si tak postupně již celý rok budujeme.

Tou další skutečnosti je tedy  to, že Johny, by rád prezentoval svůj pohled na jednu akci, která se nedávno odehrála právě v Opavském Jam Clubu a tak jsem spíše dal přednost tzv. očekávání e-mailu.

Snad se vám tedy ten úvod líbí?

Jenže člověk míní a věci se mění každou vteřinou a nakonec stejně na poslední chvíli vyrážím navštívit Ostravský Music club BARRÁK, kde se koná koncert různých ghotic-metalových kapel pod názvem: Dark Valentine Tour 2013, jehož účinkujícími jsou kapely Silent Stream of Godless Elegy, Misty Ways, Arch of Hell, Clawed Forehead a Tezaura.

I když tedy na jistých informačních serverech je začátek oné akce naplánovaný na 20:00 hodin, tak mi Chico, který hovořil s manažerkou oznámil, že to začíná již nějak kolem 18:00 hodin, ale že Silent Stream of Godless Elegy budou hrát až někdy na desátou noční, ale to stihneš. Tak mi to pověděl.

Každopádně přesně kolem osmé večer si to kráčím po Havlíčkově nábřeží podél BARRÁKu a již slyším, ty mně dobře známé hudební zvuky. Jen jako vždy tápu, zda je to  nějaká kapela vystupující anebo nějaká zkoušející v jiných prostorách. Každopádně, když jsem přišel do útrob klubu, tak již nějaká kapela hrála, takže v hlavě mi nastává otázka, kolik kapel, že jsem to propásl, která to je a podobně.

Beru za vděk někým podobným, jenž tam asi také je kvůli této činnosti a který sedí někde na konci klubu a ptám se jej, jen čistě sporadicky, kolikátá kapela že to již je? Trochu jsem přerušil tu debatu o tom, jestli dnes večer vystupuje kapel pět či šest, načež mi zřejmě kolega od vedle řekl, že již druhá kapela v pořadí.

Naházím si místo na konci baru a objednávám si pivo, abych poněkud uklidnil své tělesné potřeby po tom, téměř venkovním lyžování a pomalu se snažím nasát onu atmosféru akce. Také uvažuji o tom, jakým způsobem, po těch ročních zkušenostech a poučeních začnu letos psát své reportáže, recenze či jen pouhé příspěvky, podle toho jak chcete a nechávám se unášet onou právě hrající kapelou, prezentující poněkud líbivý melodicky metal, poněkud v jistých skladbách nezvyklými prvky, které mne spíše zavádějí směrem někde k popu. Ne, nikdy jsem nebyl tzv. ortodoxním specialistou na metalové styly, abych to řešil nějak detailněji a pitval se v tom, prostě na ten první moment se mi to i chvíli líbilo.

Tezaura

Byla to  brněnská kapela TEZAURA, jak jsem se později, po vystoupení u baru dozvěděl, když jsem hovořil se zpěvačkou této skupiny, která mi řekla, že přivítají jakýkoliv názor. Tak jsme to tam chvíli všechno diskutovali, jelikož nejsem až tak mocným zastáncem samplů v hudbě, ale chápu, že tento trend je asi momentálně in a došli jsme tedy k tomu, že stylově je to spíše taková měkkší, dívčí či ženská odnož tohoto druhu metalové hudby. To už totiž hrála na pódiu další brněnská kapela, takže mi přišlo, že bych i mohl již s čím porovnávat.

To po chvilce zvučení nastoupili, rovněž brněnští Arch of Hell. Oproti Tezauře, mi přišel metal v jejích podání poněkud více temnější i místy divočejší. Asi ozdobou pro fanoušky tohoto mnohačlenného uskupení, které se v aktuální sestavě skládá ze sedmi členů, bylo točivé blonďaté tornádo vlasů baskytaristy Michala Morice při divočejších pasážích.

Arch of Hell

I přesto, že v mé přítomnosti u pódia jsem nabýval dojmů, že tolik lidí se na menším pódiu při svých kreacích musí pozabíjet, přesto jsem v duchu ocenil, že tak široké hudební těleso poskládat do přesnosti a techniky musí být uměním. Asi Dost mne fascinovaly zdvojené kytarové sóla, hrané na rukopisně na dvě elektrické kytary, které zajížděly místy i do jisté disharmonie, jenž rozhodně nebyly na škodu. Přesto, že mi možná nyní metaloví fans utrhnou hlavu či mne pošlou do horoucích pekel, případě si o mně budou myslet, že jsem zcela úplně mimo mísu, tak si myslím, že tyto, kdysi tak udivující kreace se dnes již moc nenosí a spíše na mne působí jistou předpotopností, ale jinak na mne udělali ARCH of HELL celkově postupný dobrý dojem.

Při vystoupení další kapely, která si zasloužila mou pozornost, jelikož jsem tak trochu tím dějem začal ztrácet pojem nejenom o čase, ale i o možném dění na pódiu, jsem u piva přemýšlel, jakým způsobem asi tuto reportáž napsat. Tentokrát to byly při této přehlídce víceméně kapel z Brna, Misty Ways I přes veškerou snahu  najít na jejích vystoupení něco pozitivního a nikterak nepoškodit tuto kapelu, jsem u baru začal uvažovat čistě o tom, zda opravdu z té muziky již netrpím hluchotou a nemám v pondělí navštívit lékaře.

Misty Ways

Vzhledem k tomu, že jsem u baru ještě vedl jistou debatu s barmankou o věcech minulých, tak mi poněkud začátek jejích vystoupení uniklo, proto nemohu stoprocentně říci, zda tedy jejích úvodní skladba je hraná bez baskytary, což mne překvapilo ve chvíli, kdy jsem chtěl udělat pár fotografií a při zjištění baskytaristovy nepřítomnosti jsem zkoprněl překvapením či nedošlo k nějakým technickým problémům. Nechci zde říci, že MISTY WAYS si tento večer vybraly pytel plný smůly, ale i přes veškeré kytaristovo uvádění skladeb mi přišlo, že se jim problémy se zvukem nevyhnou. Dávno je mi sice známo z hudby, že často kytaristé jsou těmi lidmi, jenž mají potřebu jakkoli upoutávat na sebe pozornost a že někdy to s tím i přeženou, tak kytarista požádal zvuk o zvednutí hlasitosti samplů. Rozhodně je dobré, při poslechu být opravdu někde v zadu, kde ten zvuk má takový konečný tvar. Jenomže jak tak sedím, tak mi přijde, že přes různé efekty typu echo, harmonizer, flanger  a podobně, kde se ten zvuk poněkud prodlužuje mi zpěv připomíná spíše nářek nymfy na skalním útesu na rozbouřeném moři či že zpěvačka je zcela utopená pod tou vlnící se hladinou. Zřejmě tento fakt zvukařům unikl a nevím, zda toto přiřknout jako chybu zvuku či požadavkům kapely. Tím posledním hřebem do mé rakve bylo, že v pauze mezi skladbami bylo, že nešlo ani slyšet pořádně uvedení další skladby, dokonce mi přišlo, že zpěvačka nakonec ani nemohla popadnout dech a přišlo mi to jen, jako když se z posledních sil přišla nadechnout nad onu hladinu.

Končím, řekl jsem si, nicméně i tento paradox mi přišel vhodný za zaznamenání a cestou na toalety se v mé hlavě odehrával rovnocenný boj s kodexem novináře. Nicméně o pár minut později jsem pochopil, proč některé zvukové studia jsou od kapely oddělené buď plexisklem či jinými materiály a přišlo mi, že pro příští kvalitu, zřejmě celou akci strávím na WC, aby případné audio nahrávky měly vyšší kvalitu, s tou obrazovou mi by to ovšem přišlo poněkud horší. Každopádně můj osobní názor stranou, celá akce totiž ještě není u konce.

Silent Stream Of Godless Elegy

Nakonec, i když bylo již kolem jedenácté, jsem se dočkal zlatého hřebu večera, kapely Silent Stream of Godless Elegy. V porovnání s předchozí produkcí mi toto provedení ostravského ethno-doomu přišlo opět jako nebe a dudy. Nehledě k tomu, že kapela má za sebou již delší historii a jak jsem si všiml, tak touhle tou dobou je i hodně preferovaná na ostravském rádiu ČAS ROCK, tak myslím, že i zvuk tomu přidal ty správné koule. Samotné vystoupení jsem nesledoval až do konce, jelikož před pódiem bylo dá se říci narváno a třetinu vystoupení jsem proseděl spíše při debatě s manažerkou skupiny Štěpánkou Kubíčkovou – Steffi, při které jsme si ještě dovysvětlovávali některé záležitosti z loňského folk-metalového festivalu na oslavu keltského svátku  SAMHAINFEST 2012 v Barráku a také jisté záležitosti z pohledu manažera,

Štěpánka Kubíčkova – Steffi (manager)

ale také vyjasnění jisté věci, kterou jsem se dozvěděl ještě před mou cestou na ostravskou: Dark Valentine Tour 2013 či Party, ohledně jistého posledního koncertu SSOGEčka, že tedy je to jejích poslední vystoupení před nahráváním dalšího jejích CD.

Takže závěrem se můžete opět vrátit do útrob klubu BARRÁK, vychutnat si trochu live vystoupení Silent Stream of Godless Elegy a zbytek akce si připomenout ve –>ZDE<– priloženém fotoreportu. Pokud tedy chce ještě někdo stihnout další konání Dark Valentine Tour či Party 2013, tak další možnost se nabízí ještě 15. 2.2013 v Praze, v klubu Nová Chmelnice či o den později, tedy 16. 2. 2013 v Brněnské Flédě, kde se narozdíl od Ostravy můžete, dle příslibů, těšit i na francouzské KELLS a s nimi vlastně lze celý tento letošní romantický svátek zamilovaných pořádně zapečetit

Konkrétní situace kolem celého dění lze také sledovat  zde na Facebooku a případně si zakoupit vstupné přes Ticketpro, ale nyní již na závěr kousek z tzv. zlatého hřebu ostravského večera v podání Silent Stream of Godless Elegy:

Někdy kolem půl jedné ráno opouštím daleko nekončící, vcelku dobře rozjetou akci a vracím se domů s hlavou plnou nabytých nových dojmů k tomu, abych tedy napsal tento příspěvek či report poněkud rozsáhlejšího charakteru.

Toliko o lásce (k hudbě) \m/

Mathi Basssnake from Methan-city