www.PRYnCYPall.cz

Program druhého dne Festivalu v ulicích byl hned od počátku jasný. I přesto, že někde už se začalo mezi 13.-14. hodinou, tak prioritní záležitost pro mne nastala až o půl čtvrté u stage Nová Karolína, kde měl své vystoupení, všem již jistě dobře známý, René Souček, písničkář, kytarista a hráč na ukulele, ještě společně s Markem Hlostou, jenž jej doprovází hrou na kachofon a jiné hudební nástroje.

René Souček

Nehodlám zastírat, že se s ním setkávám častěji, ale nechat si ujít skutečnost, že René zavítal na téměř domácí půdu, tedy kousek od Dolu Zárubek, Reného pracovní Meccy, by bylo hříchem. René totiž všude kde vystupuje, tak o sobě rozhlašuje, při jedné ze svých skladeb, že je posunovač. Konkrétně tedy posunovačem z nedaleké firmy bývalých Ostravsko-Karvinských dolů, což sám později po vystoupení okomentoval slovy, že když zahlédl kolem projíždět železniční vagóny se značkou AWT, tak že to v něm i vyvolalo jistý pocit spokojenosti či takové té pracovní hrdosti

Dalším důvodem byla i možnost, střetnout se s dalšími zajímavými lidmi, kteří jsou nejenom součástí ostravského hudebního dění, ale také s těmi, o kterých již dříve zde padla nějaká ta zmínka a kteří přišli podpořit Reného umění.

Marek Hlosta, kachofon, harmonika, vocal

René Souček, ať již na Frýdecko-Místecku a ve folkovém světě, jak sám doznal, že se s tímto zaškatulkováním již smířil, patří k novým stálicím na tzv. hudebním nebi, tak mnohým pro mnohé lidi v Ostravě může být ještě jistou neznámou.

Koneckonců i jeden z návštěvníků, tedy příznivec z restaurace Schönthal, tedy respektive z Hudebního klubu Schönthal, kde měl vystoupení někdy v květnu letošního roku a které bylo vynikající, jak i mimo jiné potvrdil, že do té doby jej ani nějak moc neregistroval a že tam jej hodně oslovil. Především tím, že působí přirozeně, na rozdíl od Mistra houslařského, Tomáše Reitera, který si vysloveně na dobu Reného vystoupení dovolil opustit svůj stánek s elektrickými houslemi v Hudební uličce a zlanařil si záskok za sebe, že se mu René hodně líbí a že jej zaujal dobrými texty a vůbec hudebním pojetím. Lze nutno doplnit, že se jedná o osoby hudby a různých hudebních žánrů nejenom znalé, ale také i aktivní.

Ze Schönthalu se nakonec přišlo na Reného podívat příznivců více. Z mého pohledu bych si dovolil to nazvat „Reného ultras“, jak jsme to potom jen tak,

mezi slovy probírali po vystoupení a prodeji jeho nového cd o kterém by byl rád, aby se alespoň nějak ty náklady vrátily.

Zpočátku se sice zdálo, že onen brzký termín spoustě lidem nevyhovuje a že jen pár skalních příznivců si našlo cestu před scénu, ovšem v průběhu vystoupení ono prostranství změnilo tvář a bylo vidno, že je docela zaplněné.

Samozřejmě, jak samotný interpret během svého koncertu několikrát vzpomněl, tak spoustu důležitých informací lze najít na jeho, nedávno spuštěných stránkách: www.renesoucek.cz . René sám upozornil diváky i na to, jak si jistě všimli, že se snaží vyjímečně o větší propagaci svého umění.

Odpoledne tímto docela rychle uteklo a koncert se blížil ke konci. Nějak jsme tedy bez jakékoliv nadsázky zhodnotili, že René je spíše takovým tím generačním spojovatelem mezi generací starších a tou se vyvíjející teprve a že dokáže svými slovy a texty zaujmout a oslovit, obzvláště i vtipnými texty a svým způsobem to,

Pod scénou

co chce hudbou říct a sdělit, a své zažité pohledy a nadhledy na základě životních zkušeností svým, sobě vlastním způsobem dokázat vložit do dnes někdy i apatické mládeže a oslovit. No a zřejmě to je to, co momentálně Reného Součka staví tam, kde je. Koneckonců důkazem toho je samozřejmě bavící se a souhlasně pokyvující hlavou spokojené publikum. Což je jedině dobře, řekl bych.

Ačkoli program samozřejmě pokračoval dále a bylo se na co dívat, mně osobně Festival v ulicích jako takový, vzhledem i k jisté této práci stačil, i když původně jsem měl v plánu ještě nějaké ty jiné akce. Jenže člověk míní, věci se mění a tak se na střípky z druhého a posledního dne Festivalu v ulicích můžete podívat v přiloženém fotoreportu ZDE <–

Tuž tak z ulic… Bo už nevím co o Reném psát, když všecko podstatné již bylo zmíněno a omílat pořád stejné a staré věci, to bychom za chvíli byli jako nějaký ten bulvární plátek

Mathi Basssnake from Methan-city