www.PRYnCYPall.cz

Zpráva o koncertu věrozvěstů math coru THE DILLINGER ESCAPE PLAN v Ostravě se rozšířila jako velká voda mezi fanoušky poměrně rychle. Otázky deroucí se na jazyk byly tyto: S kým budou TDEP hrát a za kolik? Cena v poho, nějakých 450 Kč, to jde akceptovat.

Momma Know Best

Supportem se stali mladíci z Prahy Momma Knows Best a Britové Maybeshewill. Jako první se na pódiu i pod ním ukázali talentovaní Momma Knows Best a bez okolků a jakékoliv nervozity do scházejícího se davu nabušili svůj mix alternativního metalu s math corovými prvky.Agresivní a přitom jistý vokál vokál, střídání rychlých pasáží s valivými hutnými stěnami a hlavně neustálý pohyb. Díky těmto atributům jsou MKB na naší scéně jedněmi z leaderů moderní tvrdé scény. Jejich půl hodina utekla poměrně rychle a po dlouhé době jsem si říkal, že tohle byla předkapela, která měla co říct a zanechala skvělý dojem.

Po tradiční výměně aparátů se na pódiu objevili MAYBESHEWILL z Anglie. Jejich vystoupení by se dalo označit jako dech beroucí. Atmosférický post-rock podbarvený elektronikou a doprovázený báječnou hrou světel si ihned získal lidi na svou stranu. Takřka všichni v klubu fascinovaně zírali na kapelu, jenž se na pouhých čtyřicet minut ocitla ve svém vlastním mikrosvětě.

Maybeshewill

MAYBSHEWILL dokázali všechny vtáhnout k sobě a rozdali tolik emocí a hudebních zážitků jak jen to bylo v daný okamžik možné. Absence zpěvu vůbec nevadila, citelně jsem však postrádal videoprojekci. Myslím si, že s ní by byli tihle skromní kluci ještě o několik levelů dál. Hlasité ovace dávaly jasně najevo, že ten večer jede kapela s diváky na stejné vlně. Ihned po konci svého setu se Maybeshewill přesunuli ke svému stánku s cd,lp a tričkama, kde se nechávali fotit s fanoušky, a ochotně hned koupěchtivým podepisovali své nahrávky.

Technici mezitím instalují aparát pro THE DILLINGER ESCAPE PLAN a už jede zvukovka. Ještě instalace hned dvou projekčních pláten a může se začít. Dav natlačený před pódiem, tma v sále, krátké intro a najednou do sálu vlétne tornádo, které devastuje vše v klubu. Tak mocný byl nástup TDEP. Hned úvodní věc „Prancer“ mě málem vyzula z bot a urvala mi límec. Zvuk čistý křišťál, a ten tlak co šel z pódia mezi lidi byl nepopsatelný. Co se dělo pod pódiem byla již koncertní klasika. Divoký kotel, zpěv společně s kapelou, stagediveři, zkrátka publikum se toho nebálo. Ale co předváděla kapela, to byl drsný tělocvik společně s nekontrolovatelným běsněním.

The Dillinger Escape Plan

Zpěvák Greg Puciato a jeho býčí krk s naběhlými žílami, pracky s maskulínimi bicepsy, basák Liam Wilson s vizáží drsného dřevorubce a kytarista Ben Weinman byli hlavními hrdiny této šílené show. V jednu chvíli se na stropě či u reprobeden houpal Greg, za chvíli si ze stejné výšky skočil neustále riffující Ben, zatímco basák Liam tančil drsné šamanské tance s basou pověšenou někde pod kozama. Dobře všem zadrnkal na nervy kytarista Ben Weinman visící za nohy hlavou dolů přímo nad lidmi. Spadne, nespadne? Nespadl, ještě u toho střihnul krátké disharmonické sólo. Tohle byla show v pravém slova smyslu. Jednak bylo na co se dívat ale hlavně i co poslouchat. Ve všem tom divočení kapela šlapala jako hodinky a bez nejmenší chybičky přehrála přůřez svou již letitou kariérou.

Hrálo se hlavně z novinky“ One of us is a killer“,ale i starších alb „ Ire works“, „Option paralysis“ a došlo i na devět let starou“Miss machine“. Takže samozřejmě zazněly věci jako „ Farewell, Mona Lisa“, „Black bubblegum“, „Milk Lizzards“, a další.

Snad každý slyšel tu svou nejoblíbenější a s chutí si s kapelou zapařil a zazpíval, teda spíše vyřval hlasivky. Pro mě neskutečný zážitek na nějž jsem čekal spoustu let. A to čekání se sakra vyplatilo. Pro mě byla vrcholem večera hymnická „One of us is a killer“, kterou Greg podal se svým nezapomenutelným procítěním, kdy jemná melodická vybrnkávačka v refrénu udeřila silou pneumatického kladiva.

TDEP během svého koncertu dali jasně najevo, kdo že je tady pán a od koho se ještě stále většina moderní scény má co učit. Koncert roku a možná zatím i mého života. Kdysi mi jeden známý řekl „ Až uvidíš naživo TDEP, Tvůj pohled na muziku a hlavně koncerty už bude vždycky poznamenán tímhle zážitkem“. A měl pravdu…

Průběh akce si můžete prohlédnout zde, v tomto přiloženém fotoreportu.<–

Johny from Troppau